Domů Novinky ROZHOVOR: Lužánky při hlídání dětí IZS ožily, vzpomíná externistka Adéla Jašková

ROZHOVOR: Lužánky při hlídání dětí IZS ožily, vzpomíná externistka Adéla Jašková

28.7.2021

Uplynulý školní rok byl specifický i pro volnočasové aktivity a běžný provoz Lužánek. V době nejpřísnějších vládních restrikcí byla světlá chvilka období, kdy se napříč pracovišti hlídaly děti především zaměstnanců Integrovaného záchranného systému. Zapojili se jak pedagogové, tak i externisti. Například Adéla Jašková z pracoviště Lány. Áďa je vysokoškolačka, která u nás vede kroužky, pomáhá s tábory a také s hlídáním dětí. Je to holka do nepohody,“ zhodnotila Adélu vedoucí Lánů Lucie Stará. Nejčastěji pracuje s nejmenšími dětmi v Macešce, ale časem by chtěla vést víc kroužků. Kde bere inspiraci na aktivity s dětmi a co ji přivedlo do Lužánek? Dozvíte se z rozhovoru.


Proč sis vybrala pro vedení kroužků zrovna Lužánky?

Vyrostla jsem v Rosicích, kde jsem celé dětství chodila do kroužků a jezdila na tábory s tamním střediskem volného času. Později jsem tam dělala externistku. Když jsem začala studovat v Brně a naskytla se mi příležitost pracovat pro Lužánky, hned jsem do toho šla. Hlavně proto, že jsem mohla dál dělat to, co mě baví.

Vedoucí Lucka Stará mi tě doporučila jako „super holku do nepohody“. Co oceňuješ na pracovišti Lány ty?

Ráda pracuju s malými dětmi, na což jsou Lány úplně ideální. Co ale nejvíc oceňuju, je kolektiv na Lánech. Hlavně jejich vstřícnost, pochopení a spolupráci.

Na Laňkách oceňuji jejich vstřícnost, pochopení a spolupráci

Co tě baví na práci s dětmi?

Je vždycky jiná a dává mi velký smysl. V práci s dětmi se můžu realizovat, rozvíjet a zkoušet stále nové věci. A co je ještě lepší, že vidím to stejné u dětí.

Kde bereš inspiraci pro aktivity s dětmi?

Z více zdrojů, část z vlastní zkušenosti a zážitků, knih, část z Pinterestu, kde vybírám zajímavosti z výtvarky. A část je prostě moje.

Inspiraci na výtvarné aktivity sbírám třeba na Pinterestu

Jak bys krátce popsala svou metodiku nebo přístup?

Nejsem člověk, který by všechno plánoval do nejmenšího detailu, nesedí mi to. Mám určitý plán, ale občas improvizuju dle situace.

Na jakou příhodu, komentář nebo výtvor dětí ráda vzpomínáš?

Na aktivitu s vajíčkem, byla to klasická hra. Vajíčko je parašutista a děti mu musí vyrobit skafandr, aby přežil bez úhony pád z výšky. Jedno vajíčko opravdu přežilo a bylo následně zakopáno v lese. To si vymyslely samy děti a my o tom neměli ani páru. Dozvěděla jsem se to o rok později. Když na táboře vajíčko vykopaly, rovnou k němu přidali další. Jsem zvědavá, jestli je letos zas najdou.

Vedle kroužků a táborů ses zapojila i do hlídání dětí Integrovaného záchranného systému. Jaké v tobě tahle akce zanechala dojmy?

Ve skrze pozitivní, děti i rodiče byli moc milí. Přestože se mi zdály děti ze začátku zaražené, čemuž se po roce a půl pandemie nemůžeme divit, postupně začínaly ožívat a víc řádit. Bylo úžasný mít zas na Lánech živo.

Jaká jsou pro tebe úskalí distanční výuky a co ses naopak díky jinému přístupu naučila?

Nemůžu mluvit o distančním vedení kroužků, protože jsem online kroužky neměla. Ale mám vlastní zkušenost z druhé strany, z výuky na vysoké škole. Přestože to jde, není to ono a cítím, že mi to dává mnohem méně. I tak ale byla velmi zajímavá zkušenost mít distančně třeba dramatickou výuku.

Online výuka mi jako studentce na vysoké dávala mnohem méně

Na co se těšíš v dalším školním roce, kdy už snad bude možné organizovat kroužky face to face?

Hlavně na kontakt s dětmi, možnost být produktivní a něco zase zažít.

Máš v plánu nějaké novinky, ať už úplně nový kroužek, nebo novou aktivitu v některém z tvých kroužků?

Zatím jsem se zaměřovala především na práci v Macešce. V příštím roce bych chtěla vést více kroužků. Mám v plánu jak nějaký výtvarný, tak sportovní.

 

Adéla Jašková

Čtyřiadvacetiletá Adéla Jašková pochází z Rosic u Brna. Studuje na Masarykově univerzitě obor Sociální pedagogika a volný čas. V Lužánkách působí už pět let na Lánech, především v Macešce. Vede kroužek Máme rádi zvířata a společně s Veronikou Novákovou také Výletníky, které jsou pro děti od šesti let.


Autorka: Kristýna Kolibová

Fotografie: Archiv Adély Jaškové

Print Friendly, PDF & Email

Mohlo by vás také zajímat