Rozhovory

Brno, Boleradice nebo Krumvíř. To byly jedny z prvních zastávek pojízdného polytechnického kabinetu Polybus. Chcete být další na řadě? Ozvěte se lužáneckým lektorům! Přivezou nářadí, pomůcky a připraví program na míru přímo před vaší školou. Ať už vyberete práci se dřevem, elektřinou, textilem, téma recyklace či přírody, děti budou
nadšené. Programy jsou vhodné pro předškoláky a školáky na prvním stupni základní školy. Součástí je i vzdělávání pedagogů v polytechnice. O Polybusu, který je realizovaný v rámci mezinárodního projektu EduSTEM, jsme si povídali s metodičkou Miroslavou Dančákovou a manažerkou projektu Peregrinou Štípovou.

Bylo, nebylo. Po roce plném zvratů a změn kvůli vládním opatřením, zrodil se vymazlený lužánecký e-shop. Opět se potvrzuje, že všechno zlé je pro něco dobré! Na začátku balíčkové mánie bylo tvoření z Rukodělného ateliéru od Anny Potůčkové, Jany Dráždilové Schmidové a Zuzany Schmidtové, které chtěly už v říjnu 2020 dopřát svým klientkám kroužek u nich doma. A výsledek? Na podzim přes dvě stě balíčků, které byly jen pro konkrétní svěřenkyně z kroužků. Od nového roku pak nabídly deset typů balíčků veřejně přes e-shop, připravily přes pět set kusů a většina z nich je prodaná. Děvčata z ateliéru jsou jednoduše přebornice. A je vidět, že se jejich pečlivost a neutuchající zapálení zúročilo.

Uplynulý školní rok byl specifický i pro kroužky a běžný provoz Lužánek. V době nejpřísnějších vládních restrikcí byla světlá chvilka období, kdy se napříč pracovišti hlídaly děti především Integrovaného záchranného systému. Zapojili se jak pedagogové, tak i externisti. Například Adéla Jašková z pracoviště Lány. „Áďa je vysokoškolačka, která u nás vede kroužky, pomáhá s tábory a také s hlídáním dětí. Je to holka do nepohody,“ zhodnotila Adélu vedoucí Lánů Lucie Stará. Nejčastěji pracuje s nejmenšími dětmi v Macešce, ale časem by chtěla vést víc kroužků. Kde bere inspiraci na aktivity s dětmi a co ji přivedlo do Lužánek? Dozvíte se z rozhovoru.

Nedílnou součástí Lužánek jsou zahraniční dobrovolníci. Každoročně pomáhají, kde mohou. I přesto, že letos desítce statečných situaci zkomplikovala vládní omezení, do spolupráce v Lužánách a dalších neziskových organizacích se pustili s vervou. Jako třeba Francouzka Estelle, která pochází z Angoulême. „Sice je primárně ve Francouzské alianci, ale pomáhá taky u nás na Lidické Nadi Obrátilové. Učí se česky, je mega kreativní, má ráda loutky a dokonce se svou divadelní skupinou ve Francii ráda hraje hry od Karla Čapka,“ zmínila koordinátorka Evropského sboru solidarity (ESC) Míša Růženecká. A měla pravdu! Nadšení, zápal, energie, obliba Česka a naší kultury sálá z celého rozhovoru. Přesvědčte se!

V největším volnočasovém středisku v Česku pracuje kolem tisícovky lidí. Z toho necelých devět stovek tvoří externisti a externistky. Často mladí lidé, studenti a studentky, které naplňuje trávit čas s dětmi. Rozvíjet je v různých volnočasových aktivitách a zároveň tak posouvat i sami sebe. Nedílnou součástí lužáneckých pracovišť Lata, Legato a Linka je i  pětadvacetiletá Jitka Řehořová. Čtvrtým rokem vede polytechnické kroužky, které se staly námětem pro její bakalářskou a diplomovou práci. Jak propojila teorii s praxí a proč má ráda Lužánky? Dozvíte se z rozhovoru.

Když je potřeba, seká trávu v Moravském krasu nebo mlátí obilí. Pomáhá taky s přípravou her pro děti a píše slovník pro dobrovolníky, kteří po něm nastoupí v Rezekvítku. Třicetiletý Fin Heikki Sallinen (čtěte: Hejki Salinen) je jedním ze sedmi dobrovolníků, kteří přes Evropský sbor solidarity (ESC) přijeli v září do Brna. „Letos všichni příjemně překvapili, protože jsou moc šikovní na češtinu a snaží se. Bude to i tím, že spousta z nich není v Česku poprvé, jako třeba Heikki, který tady byl na Erasmu,“ zhodnotila Míša Růženecká z ESC. Jak se Heikki zapojil do chodu neziskové organizace a jaké stereotypy o Češích se mu potvrdily? Přejeme příjemné počtení.