Rozhovor: Lužánky mě inspirovaly k práci s dětmi, říká Osman z Turecka
Na rok vymění domov za Brno. Studium nebo práci za dobrovolničení v Lužánkách. A stanou se nedílnou součástí pracovišť. Přes Evropský sbor solidarity Brno přijel i jednadvacetiletý Osman Ertas z Turecka, který pomáhá v LUSKu a na Lišce. Kutí s dětmi v rukodělných kroužcích a v Polybusu, účastnil se i tradiční akce v Bílovicích nad Svitavou Liška nikdy nespí. Jak se mu v Lužánkách a v Brně líbí?
Čím tě pro dobrovolničení zaujaly Lužánky?
Práce se dřevem, vymýšlení nových projektů, různé opravy a design. Obecně mě vždy zajímala polytechnika a technika. Ale to
nejdůležitější, proč jsem si vybral Lužánky, je práce s dětmi.
Je to tvá první zkušenost s dětmi nebo jsi už vedl nějaké aktivity v tvé zemi?
Ještě nikdy jsem nepracoval s dětmi. Tady v Lužánkách je to má první zkušenost.
Byla to tedy dobrá volba, jsi tady v Lužánkách a v Brně spokojený?
Lužánečtí zaměstnanci jsou opravdu milí a pomáhají mi. I Brno je velmi příjemné město, které je blízko k přírodě. Jak bych mohl být nešťastný?
Jaká je tvá náplň práce jako dobrovolníka? Jak vypadá tvůj den v Lužánkách?
Pracuju v LUSKu a na Lišce. V LUSKu vytváříme různé projekty ze dřeva se studenty z různých koutů Brna. V Lišce zase používáme 3D tisk, vyrábíme nové věci pomocí rukodělných materiálů, používáme umělou inteligenci a prozkoumáváme jeskyně a jejich příběhy.
Chtěl bys vést kroužek v Lužánkách, třeba s výukou turečtiny nebo o kultuře či zemi, odkud pocházíš?
Ano, plánuju akci o turecké kultuře. Připravíme mimojiné kebab.
Jaké jsou hlavní rozdíly ve volnočasových aktivitách v Česku a v Turecku?
Myslím, že u nás není tak pestrá nabídka volnočasových kroužků. Chybí kontinuita, a proto se děti dál nerozvíjí v různých aktivitách.
Co tě v Česku překvapilo?
Lidi jsou tady příjemní a milí. Očekával jsem spíš chladný přístup. Ale můžu říct, že většina lidi, které jsem potkal byla přátelská a ochotná.
Očekával jsem spíš chladný přístup. Ale můžu říct, že většina lidi, které jsem potkal, byla přátelská a ochotná
Setkal ses s nějakými stereotypy, které jsou spojené s Českem a které jsou podle tebe pravdivé?
Pijete opravdu hodně piva a s pitím alkoholu se začíná ve velmi mladém věku.
Jaké je tvé oblíbené české jídlo nebo lokální drinky?
V kroužku jsme vařili Svíčkovou. Líbí se mi, jak se doplňuje chuť masa s omáčkou. Asi jsem neochutnal dost lokálních drinků, abych dokázal posoudit, který je můj nejoblíbenější.
Oblíbil jsem si Svíčkovou
Blíží se léto, máš nějaké plány?
Moc se těším na letní tábory a Polybus. Vlastně se těším na všechny aktivity v létě. Chtěl bych víc poznat Bílovice a okolí.
Co budeš dělat, až se vrátíš domů? Chystáš se do práce nebo ještě studovat?
Myslím, že jsem si vytvořil pouto k dětem i mým aktivitám a po dobrovolničení bych chtěl pokračovat ve vedení kurzů.
Jaká česká slovíčka ses už naučil?
Nerozumím česky, nemám, kulináři, můžu?
A na závěr je čas naučit se něco turecky! Prosím, přeložíš nám tyhle základní výrazy? Možná i nějaké věty, díky kterým nás budou mít v tvé zemi rádi? :-)
Ahoj = merhaba /mɛrɦaba/, děkuji = teşekkürler /tɛşɛkürlɛr/, dobrou chuť = afiyet olsun /ʔafɪjɪɛt ɔlsun/, volný čas = boş zaman /bɔş zaman/.
çok /çɔk/ şeker /şɛkɛr/ birisiniz /birisinis/ = Jsi moc milý/á!
Seni seviyorum /seny seviyorum/ = Miluji tě
Osman Ertas
Jednadvacetiletý Osman Ertas pochází z města Antalya v Turecku. Chodil na střední náboženskou školu. Aktuálně působí na Lišce a v LUSKu, kde bude ještě půl roku. Čas strávený s dětmi ho naplňuje a chtěl by vést kroužky i po návratu domů. Nejvíc by ho bavily aktivity v přírodě a tvoření ze dřeva.
Rozhovor byl přeložen z anglického jazyka.
Autorka: Kristýna Bejčková
Fotografie: SVČ Lužánky
