Rozhovor: Jak šel čas s Dny čaje a keramiky
Pohoda, čaj, keramika a jedinečný zážitek. Kdo z vás byl alespoň jednou na dvoudenní akci Dny čaje a keramiky, která byla minulý rok v lužáneckém pracovišti Lidická už po šestnácté, právě relax, pestrý a kvalitní program si jistě vybavíte. A stejně vznešeně a pohodově na vás dýchne i rozhovor se spoluzakladatelkou legendárních Dnů Ilonkou Kulíkovou. Proč se rozhodla společně s Chajovnou letošní ročník vynechat? I to se dozvíte na následujících řádcích.
Kdy a kde se vzala myšlenka uspořádat Dny čaje a keramiky. Má vznik nějaký příběh, inspiraci nebo něčí splněný sen?
V roce 2004 jsem požádala keramika Boba Jakeše, aby vedl kurzy keramiky pro dospělé ve Středisku volného času Lužánky. Navrhl jiné řešení, že zná jednoho dobrého čajovníka a že keramika a čaj patří přirozeně k sobě. Proto udělejme na terase na Lidické setkání obdivovatelů kvalitní keramiky a milců čaje, k tomu přidejme nějaký program. Tak vznikl první ročník tohoto dnes už tradičního i legendárního festivalu.
Jaká je hlavní myšlenka akce, v čem je událost výjimečná?
Myslím, že jsme byli první v zemi, kdo takovou událost připravil. Nejde o masové setkání a market, ale o představení kvalitní
čajové produkce, přípravy čaje a také ukázka poctivé keramiky. Setkání obdivovatelů východní kultury, zastavení v parku v centru města, kultivace životního stylu. Chceme se odlišit také v oblasti představované keramiky. Jednotlivé účastníky pečlivě vybíráme, abychom ukázali toto umělecké řemeslo v jeho nezprofanované kráse.
Myslím, že jsme byli první v zemi, kdo takovou událost připravil
Proč ses rozhodla akci spolupořádat zrovna s Chajovnou?
Jak jsem řekla, spolupráci s Chajovnou, respektive Bobem Klváněm navrhl excelentní keramik Bob Jakeš.
Jak jste vybírali a vybíráte organizace a osobnosti, které se na akci prezentují?
Dny čaje a keramiky jsou vlastně tvořeny dvěma faktory. Jednak je to čajové umění a k tomu východní kultura, například ukázka čajového obřadu, čajové ochutnávky, orientální tanec, tai chi, Divadlo Kjogen, hudební žánr, který doprovází průběh festivalu a další. Druhou částí je sekce keramiky a výtvarná stránka, pod kterou spadají autoři keramiky a jejich prezentace formou výstavy v Galerii Lužánky na Lidické, prodej kvalitní keramiky, ukázka výpalu v peci na dřevo, workshopy glazování a výpalu keramiky technikou raku, točení na kruhu, tvarování bonsají nebo tvorba kokedam. Prezentujeme také umění aranžování květin, takzvanou
Ikebanu. Snažíme se o to, aby program byl utvářen na kvalitních základech, nabízet to nejlepší, co je v našich silách, a tak nějak kultivovat vkus veřejnosti.
Co tebe nejvíc na akci baví?
Každý ročník je velmi vyčerpávající, co se týká přípravy, ale i v samotném průběhu. Po skončení mám ale vždy moc hezký pocit z příjemné spolupráce s Bobem Klváněm a se všemi, kdo se na akci podílejí, včetně mých kolegů, vedení Lidické, potažmo SVČ Lužánky samotného. Kdo může zažít takový pocit, ten je velmi šťastný. A také odezvy od lidí, kteří se Dnů čaje a keramiky zúčastní jako hosté i účinkující. Baví mne i to, že pravidelným návštěvníkem a fanouškem festivalu je náš milý Mikin (pozn. red.: bývalý ředitel SVČ Lužánky).
Snažíme se o to, aby program byl utvářen na kvalitních základech, nabízet to nejlepší, co je v našich silách, a tak nějak kultivovat vkus veřejnosti
Na akci se prezentuje japonská a čínská kultura, jestli to tak můžeme říct. V čem je specifická, čím ti imponuje a v čem by se
mohla ta česká od ní učit/ inspirovat?
Obdivuji schopnost pocitu klidu, zastavení, prožitku obyčejných okamžiků, vnímání krásy přírody a její oslavu. Úcta k poctivému umění, řemeslu a jejich zachování, jako je japonský lak, tradiční keramika, porcelán, obdivuhodné japonské meče, ikebana, wabi sabi, bonsaj a další. Mám pocit, že bychom se mohli často inspirovat v hloubce vnímání života.
Utkvěla ti v paměti nějaká zpětná vazba, reakce návštěvníka, zážitek z některého z ročníků, na co ráda vzpomínáš?
Vždy mě potěší reakce třeba i neznámého člověka, který při zmínce Lužánky a Dny čaje a keramiky okamžitě pronese větu o příjemně stráveném čase a překvapivých prožitcích. Že v SVČ Lužánky předtím nikdy nebyl a je potěšen, co se tam děje.
Co se týče japonské a čínské kultury, obdivuji schopnost pocitu klidu, zastavení, prožitku obyčejných okamžiků, vnímání krásy přírody a její oslavu
Když se dívám na video z uplynulého ročníku, rozhostí se ve mně klid, pohoda a pokora k tradičnímu umění, například při pohledu na čajový obřad. Panuje stejná atmosféra na akci? Kolik lidí víkendovou akci průměrně navštěvuje?
Je to vždy příjemná pohoda. I když někdy nastanou organizační problémy, vždy to s Bobem Klváněm vyřešíme. Spolupráce s ním a jeho Chajovnou je velmi příjemná. Když je dobré počasí, mihne se za ten víkend lužáneckém pracovišti Lidická i takřka tisíc lidí
včetně účinkujících a organizátorů.
Proč jste se rozhodli letošní ročník vynechat? Akce bude probíhat jednou za dva roky?
Finanční zajištění Dnů čaje a keramiky závisí z velké části na počasí, tedy příjem ze vstupného. Nemáme zatím žádné sponzory, všechno se snažíme zajišťovat z příjmů z akce. A protože teď není lehká doba a po odchodu Katky Děkaníkové jsou finance na mých bedrech, dali jsme si pauzu, abychom promysleli, co dál.
Jaká forma podpory by pomohla „zachránit“ Dny čaje a keramiky, ostrůvek v současnosti tak potřebného zklidnění a relaxu?
Potřebujeme sponzory, abychom mohli zachovat nekomerčnost a výjimečnost festivalu. :-)
Tip: Pokud byste si atmosféru akce chtěli připomenout, na webu dnycajeakeramiky.luzanky.cz najdete videa i fotografie.
Autorka: Kristýna Kolibová
Fotografie: Archiv akce Dny čaje a keramiky
