/

ROZHOVOR: Zjistila jsem, jak může být online výuka pestrá, říká dobrovolnice z Francie

Nedílnou součástí Lužánek jsou zahraniční dobrovolníci. Každoročně pomáhají, kde mohou. I přesto, že letos desítce statečných situaci zkomplikovala vládní omezení, do spolupráce v Lužánách a dalších neziskových organizacích se pustili s vervou. Jako třeba Francouzka Estelle, která pochází z Angoulême. „Sice je primárně ve Francouzské alianci, ale pomáhá taky u nás na Lidické Nadi Obrátilové. Učí se česky, je mega kreativní, má ráda loutky a dokonce se svou divadelní skupinou ve Francii ráda hraje hry od Karla Čapka,“ zmínila koordinátorka Evropského sboru solidarity (ESC) Míša Růženecká. A měla pravdu! Nadšení, zápal, energie, obliba Česka a naší kultury sálá z celého rozhovoru. Přesvědčte se!


Proč sis vybrala pro dobrovolnickou činnost zrovna Lužánky a trávení volného času s dětmi?

Chtěla jsem získat další zkušenosti z volnočasové organizace a zároveň zlepšit angličtinu, užít si cestování, potkat nové lidi, poznávat cizí zem, krajinu a její kulturní zvyky.

Máš praxi s dětmi z Francie nebo jsou to tvé první zkušenosti?

S dětmi jsem ve Francii už pracovala jako vedoucí na letním táboře a v centru aktivit. Byla jsem také dobrovolnice v muzeu, kde jsem se podílela na aktivitách pro veřejnost, jako jsou prohlídky muzeí, akce a výstavy.

Mám zkušenosti s dětmi z letních táborů ve Francii

Co děláš jako dobrovolnice, jak vypadá tvůj běžný den?

Především propaguji francouzský jazyk a kulturu přes knihovnu, aktivity a akce. Můj běžný den vypadá takhle:

  • Podívám se na mail a uspořádám si priority, co je důležité, co má přednost.
  • Řeším projekt pro studenty (týden s francouzskými aktivitami), spolupráce s jinými organizacemi (překlad), různé akce (frankofonní země, dny Afriky, Den Země apod.)
  • Vytvářím různé příspěvky online i tištěné
  • Starám se o knihovnu a vymýšlím, jak vytvořit online knihovnu
  • Aktivity online (diktáty, vyprávění příběhů přes japonské divadlo kamishibaï a hraní online her)

Plánuješ nějaký svůj kroužek, ať už v Lužánkách nebo ve Francouzské alianci, třeba výuku francouzštiny?

Nejsem učitelka, takže nemůžu učit Francouzštinu. Ale ráda organizuju aktivity, které představují francouzskou kulturu. Nemusíme umět Francouzsky, abychom si užívali spoustu francouzských aktivit. Například můžeme hrát, zpívat nebo si vychutnávat skvělé jídlo!

Jak hodnotíš trávení volného času v Česku v porovnání s Francie?

Největší rozdíl nyní spatřuji v přístupu k volnočasovým aktivitám a opatřením. Ve Francii jsem byla dobrovolnice u dětí, které byly v karanténě, nebyla jsem online. Tady v Česku jsem naopak jen online. Učím se, jak být ve spojení s lidmi online. Moc se mi to nelíbí, ale respektuji to. Navíc mám radost z toho, co jsem se díky online výuce naučila! Už zmíněné online diktáty, vyprávění příběhů přes japonské divadlo kamishibaï, hraní online deskových a únikových her, tvorba příspěvků na sociálních sítích, přes které vysvětluji francouzské výrazy a sdílím francouzské recepty. A také jsem zjistila, jak můžu organizovat aktivity s minimem kontaktu. Například hledání pokladů v parku, balíčky, které mohou lidé sbírat a co se dá vytisknout.

Jsem s lidmi ve spojení přes online diktáty, přes japonské divadlo kamishibaï, online deskové a únikové hry, příspěvky na sociálních sítích, přes které vysvětluji francouzské výrazy a sdílím francouzské recepty

Co tě v Česku překvapilo?

Jak moc milujete pěší turistiku. A naprosto skvělý jsou vaše Mapy.cz! :)

Potvrdily se nějaké stereotypy, co sis myslela o Češích a jejich zvycích?

Ne, nevěřím na stereotypy. Je lepší si tyhle „předem dané brýle“ sundat, vážit si a objevovat víc!

Co je tvé oblíbené české jídlo a pití?

Bramborový salát, smažený sýr, olomoucké tvarůžky a Pálava, víno z Moravy.

Míša mi říkala, že se ve Francii věnuješ divadlu a dokonce hraješ s kamarády hry Karla Čapka. Co vás na českém divadle tak baví? A jaké hry jste si oblíbili?

Ano, to je pravda. S mou divadelní skupinou jsme hledali něco ze žánru sci-fi, kde se řeší společenská témata. Naší poslední hrou byl námět z románu „451 stupňů Fahrenheita“, který rozebírá, co je štěstí. Karla Čapka jsme objevili přes „Válku s mloky“, později také přes „R.U.R.“, kde nás zaujalo téma práce, což je současné téma. Co je práce? Jak chceme pracovat? Za co, pro koho, apod. Osobně mě velmi zajímají loutky. A Česká republika má rozmanitou loutkařskou kulturu. Loutky najdete v divadle i v animovaném filmu.

Karla Čapka jsme objevili přes „Válku s mloky“. Baví mě také loutky, které jsou v Česku jak v divadle, tak v animovaném filmu

A prý sis taky oblíbila češtinu. Jak se ji učíš a je to pro tebe těžké? Co nejvíc?

Ano, učím se češtinu v Centru pro cizince JMK a mám skvělého učitele. Český jazyk je složitý.  Nejnáročnější je určitě výslovnost, ale je zároveň i hrozně vtipná! Mám štěstí, že můžu procvičovat s mým lektorem a českými přáteli.

Rozhodla ses učit češtinu, protože ji tady aktivně potřebuješ využívat, anebo z jiného důvodu, že se ti náš jazyk třeba líbí? Jaká byla tvoje hlavní motivace?

Učit se česky je pro mě užitečné a přínosné. Dosud jsem se dostala jen ke studiu angličtiny a španělštiny. Čeština je pro mě něco úplně nového, nová výslovnost i nový způsob přemýšlení. Chtěla bych po návratu do Angoulême pracovat v kultuře. Angoulême je proslulé díky komiksům, animovaným filmům a loutkovému divadlu. Ráda bych češtinu dál využila při pořádání komiksových workshopů pro děti, při spolupráci s českými umělci z oblastí animovaného filmu a loutkového divadla. Asi největší motivací je mé přání, jednoho dne se sem vrátit a s českými přáteli se vydat na nějaký výlet.

Nauč nás něco francouzsky! Jak se třeba řekne „ahoj“, „děkuji“, „dobrou chuť“ a „volný čas“? Prosím i o výslovnost.

  • Ahoj/Dobrý den: Bonjour \bonžur\
  • Děkuji: Merci \mersi\
  • Dobrou chuť: Bon appétit \bonapeti\
  • Volný čas: Temps libre \ton líbr\

Vtipná slova:

  • Tykvovité: cucurbitacée \kykyrbitase\
  • Tykev: cucurbit \kykyrbi\
  • Montérky: salopette \salopet\ nebo overalls \overólz\
  • Arašíd: cacahuète \kakauet\

 

Estelle Robin

Čtyřiadvacetiletá Estelle Robin pochází z města Angoulême, které leží na řece Charente, na jihozápadě Francie. Studovala na umělecké škole ENSAAMA v Paříži. Věnovala se designu a také scénografii kin, divadel, sochařství apod. V Angoulême navštěvovala kurzy animace, loutky a designu. Po návratu do Francie se těší, že bude nejprve trávit čas s rodinou a pak by byla ráda mentorkou pro dobrovolníky v Angoulême. Až do září 2021 je dobrovolnicí přes ESC ve Francouzské alianci v Brně a pomáhá také v lužáneckém pracovišti Lidická.


Autorka: Kristýna Kolibová

Fotografie: Estelle Robin

Podobné příspěvky