Rozhovor: Hravá knížka z Lužánek patří mezi ty nejkrásnější roku
Česno, panuška nebo mezistěna. Víte, o čem je řeč? Ano, to je včelařský slovník! A nejen o včelách, ale i o dalších hmyzích opylovačích se dozvíte hravou formou v knížce s názvem Bzzz. Interaktivní publikace, která vzešla z projektu Včely do Brna díky participativnímu rozpočtu Dáme na vás, získala ocenění za polygrafické zpracování v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2024. Najdete ji na mateřských i základních školách zřízených Brnem a v knihkupectvích. O velkém úspěchu a o včelaření jsme se bavili se spoluautorkou Andreou Chalupníkovou, která vede tematický kroužek a výukové programy v lužáneckém pracovišti Lidická.
Co říkáš na ocenění?
Moc mě to potěšilo! Ale není to jen můj úspěch. Na knize jsem spolupracovala se spisovatelkou a ilustrátorkou Markétou Vítkovou.
Ocenění je za polygrafické zpracování, což byla práce především grafičky Zory Sokolové, která je moc šikovná. Myslím, že knížka vyniká tím, že má spoustu interaktivních prvků jako hmatový model žihadla, otvírací a prosvětlovací obrázky, písničku, pexeso nebo pracovní listy s procvičováním, rozvojem grafomotoriky a odkazy na další zajímavosti. A také je v kroužkové vazbě, která je pro děti přijatelnější.
Jak ses dostala k tvorbě knihy?
S nápadem edukativní knihy pro děti přišla Kateřina Novotná z Veřejné zeleně města Brna, která dostala na starosti projekt Včely do Brna. Oslovila mě jako lektorku kroužku Včelaření a Markétu Vítkovou jako spisovatelku a ilustrátorku. Byla to výzva, protože žijeme v jiných městech a kniha vznikala hlavně po e-mailech a nekonečných telefonátech. Obě jsme měly hodně nápadů. Markéta má zkušenosti se psaním, já zase s včelařením a interpretací informací pro děti a obsah jsme konzultovali také s odborníky, jak včelaři, tak třeba s biology z univerzit.
Má spoustu interaktivních prvků jako hmatový model žihadla, otvírací a prosvětlovací obrázky, písničku, pexeso nebo pracovní listy s procvičováním, rozvojem grafomotoriky a odkazy na další zajímavosti
Co pro tebe bylo při psaní nejtěžší?
Asi ta spolupráce na dálku. A taky to, že jsme měly sice spoustu informací, ale musely jsme vybrat jen ty nejdůležitější a podat je
smysluplně a srozumitelně dětem od mateřských škol až po první stupeň základních škol. Proto bylo potřeba doplnit text o obrázky a hravé prvky. Myslím si ale, že je knížka je zajímavá i pro dospělé. Je to takový mezigenerační počin pro všechny od pěti let, a tím je výjimečná.
Na co jsi naopak pyšná?
Mám radost, že se nám to podařilo po asi dvou letech práce dokončit. Cílem bylo totiž seznámit čtenáře a čtenářky nejen s opylovací superstar včelou, ale i s ostatními z hmyzí říše, jako jsou motýli, čmeláci, mouchy nebo brouci.
Knížkou provází Kryšpín, který má očividně herecké nadání. Kde se vzal tenhle dětský vypravěč?
To je vtipný kluk z jednoho mého příměstského tábora. Hned jsem si říkala, že se do knížky hodí. Má často srandovní hlášky. Do knížky jsem ho fotila u nás v Lužánkách. Dostal za úkol se vždycky nějak tvářit podle zadání, tak jak se nám to do jednotlivých kapitol hodilo. A myslím, že se toho zhostil výborně.
Cílem bylo seznámit čtenáře a čtenářky nejen s opylovací superstar včelou, ale i s ostatními z hmyzí říše
A jak ses ty dostala k včelaření?
V podstatě náhodou. V Lužánkách se věnuju různým tématům, nejsem zaměřená třeba jen na výtvarku nebo hudebku. Baví mě
různé oblasti propojovat. A tak mě napadlo, když jsme uprostřed parku, že bychom mohli mít včelstvo a učit děti. Asi před devíti lety jsem oslovila Český svaz včelařů a dostala jsem kontakt na Jana Strouhala, který se včelaření věnuje celý život. Stal se odborným garantem a učitelem kroužku a já takovou zprostředkovatelkou, která odborné termíny a procesy vysvětluje dětem, a u toho se sama neustále učím. Včelaření je totiž nikdy nekončící proces učení, plný proměn, protože vše závisí na přírodních podmínkách, zdravotním stavu včel a v dnešní době i na stále složitějších dopadech klimatických změn. Své znalosti o zajímavostech ze života včel pak předávám dětem z mateřských a základních škol v rámci výukových programů, o které je stále větší zájem.
Co děti na takovém programu zažijí?
Musí to být samozřejmě hlavně zábavné, interaktivní a naučné. Děti se během výukového programu hravou formou seznámí se
životem včel. Poznají včelí společenství, jednotlivá včelí „povolání“, vývoj včely i využití včelích produktů, jako je med, vosk nebo pyl. Vyzkouší si včelařské pomůcky, ochutnají med, nebo určují pyl podle barev. Na závěr nahlédnou do proskleného úlu přímo mezi včely.
Na kroužku jdeme víc do hloubky. Děti se učí nejen o životě včel, ale získávají i praktické dovednosti, například stloukají rámky, drátkují, natavují mezistěny a zkouší si ošetřování i přikrmování včel. Poznávají důležité rostliny a jejich význam pro včely. Školní rok zakončujeme medobraním, ze kterého si každý odnese svoji výslužku medu.
A chodí do kroužku děti, které se chtějí věnovat včelaření, nebo už věnují?
Některé děti z kroužku mají včely třeba u jejich dědečků, tak se u nás připravují, že převezmou rodinnou tradici. Jiní chodí jen tak, že
je to zajímá a baví. A další motivací je taky soutěž Zlatá včela, které se s dětmi účastníme. Díky tomu vím, kde případně máme mezery a kde musíme zabrat. A jedna naše účastnice kroužku se už propracovala do celostátního kola.
Školní rok zakončujeme medobraním, ze kterého si každý odnese svoji výslužku medu
Jsou to jen kroužky pro děti nebo i pro dospělé?
Jen pro děti. Máme dvě skupiny pro začátečníky a pokročilé. Ale pan Strouhal je ochotný cokoliv zodpovědět, takže máme i
včelařské poradenství po telefonu.
A co bys knize popřála?
Ať se líbí dětem i dospělým! Ať kniha motivuje čtenáře a čtenářky, aby se o téma začali víc zajímat.
Autorka: Kristýna Bejčková
Fotogalerie: Magistrát města Brna (úvodní fotka), archiv Andrei Chalupníkové a SVČ Lužánky
