Rozhovor: Děti ke mně do hudebky chodí i deset let, doslova od školky po gympl

Z Cirkusu LeGrando jako účastnice kroužků se svými dětmi, přes lektorku v miniškolce Maceška, až k hudebce na Louce. Devětačtyřicetiletá externistka Ivana Černá je na Louce téměř od samého začátku, už patnáct let! Ivanka je nedílnou součástí Louky, která se podílí snad na všem. I na organizaci karnevalu, koncertů, účastní se všech akcí, výjezdních porad i Týmovek. Seznamte se s úžasnou posilou na Louce!

Jak ses poprvé setkala s Lužánkami?

Moje první setkání s Lužánkami byla akce Cirkusu LeGrando, kde si děti mohly vyzkoušet některé disciplíny. Moje dcerka tam tehdy zkoušela chodit po laně. Asi začnu věřit na osud. Ona totiž chodí do LeGranda už 9 let. Mě k Lužánkám nasměrovala jedna maminka v Bílovicích. Vedla jsem tam od roku 2007 cvičení pro rodiče a děti. V Lišce tehdy hledali lektorku do Macešky. „Ty by ses na to hodila,“ řekla mi ta maminka a propojila mě s Petrou Košťálovou.

A co nebo kdo tě přivedl přímo do Louky?

Petra mi řekla o tom, že i na Louce potřebují tetu do Macešky, tak jsem od září 2009 začala pracovat na dohodu v Lužánkách.

Co tě motivovalo stát se lektorkou a kroužky vést?

Moje maminka pracovala celý život v jeslích. Tak jsem si řekla, proč bych to nezvládla, když to zvládla ona. Sama jsem měla tři děti, takže i vlastní zkušenosti se hodily. Kroužky jsem si přibrala později. Flétničky, kytary a sbor jsem vedla na základní škole už před rodičovskou dovolenou, tak jsem se k tomu po ní zase vrátila.

Pamatuješ si ten zlom, kdy sis řekla, že chceš být na druhé straně a aktivity pro děti vymýšlet?

Od dětství jsem chtěla učit. Moje teta mě jednou vzala k sobě do školy, kde učila češtinu a hudebku, a ukázala mi hudebnu. To mi učarovalo, chtěla jsem být jako ona. Později jsem studovala na stejné fakultě stejné předměty jako teta a byla jsem u ní na praxi.

Učit jsem chtěla od dětství. Vzorem byla teta, která vedla na škole češtinu a hudebku

Jaké vedeš kroužky, tábory, na čem se v Louce podílíš a pro jak staré děti?

Dnes pracuji jako chůva v dětské skupině, na Louce mám už jen hudební kroužky. Vedu zobcovou flétnu pro začátečníky i pokročilé, se staršími dětmi hrajeme na altové flétny. Téměř všichni moji flétnisté u mě pak pokračují i na kytaru. Kromě flétniček a kytar mám ještě Zpívánky pro děti od 5 let.

Jaké byly tvé začátky a jak ses posunula? Například, jakou sis dělala přípravu tehdy a teď?

Stále jí věnuji hodně času, svoje materiály k výuce neustále vylepšuji a zdokonaluji je. Kupuji si nové noty a pořizuji nahrávky. Během covidové pandemie jsem učila online, točila jsem pro děti videa a doprovody, materiály jsem posílala e-mailem. Dokonce jsme udělali vánoční online koncert. Mnozí si myslí, že už nemusím chystat nic, když to vedu tolik let. Jenže některé děti ke mně chodí i deset let, doslova od školky po gympl.

Co tě baví na práci s dětmi?

Jsou upřímné, nepřetvařují se. Dají vám najevo, co je baví a co ne. Baví mě zažívat tu společnou radost, když se něco povede, ať už písnička, skladbička, nebo vystoupení na koncertě.

Děti v hudebce rády zpívají do mikrofónu a zkouší nové nástroje

A co děti v tvých kroužcích nejvíc baví?

Myslím, že všechny děti rády objevují něco nového. Nový tón, nový akord, nový rytmus, nové nástroje. Právem na sebe mohou být pyšné, že třeba ode dneška už umí něco nového, co ještě včera nezvládly. Rády zpívají s mikrofonem a objevují nové nástroje, které ještě neměly v ruce. Na Louce jich máme dost. Kromě klasických Orffových nástrojů a vlastnoručně vyrobených chřestidel máme i kalimbu, akordeon, zvonkohry, šlapací klavír, tenorovou i basovou flétnu, buben štěstí. Oblíbený je taky keramický ptáček, do kterého se fouká. Je v něm voda, tak to krásně bublá. Je prima si všechno osahat a vyzkoušet.

Na jakou příhodu, komentář nebo výtvor dětí ráda vzpomínáš?

Ráda vzpomínám na všechny naše koncerty a vystoupení. Díky kronice a fotkám si je můžu připomenout. Doufám, že i děti s rodiči si na ně rádi vzpomenou.

Kráťa mi tě doporučila jako výraznou posilu nejen na aktivitách, ale účastníš se i výjezdních porad a týmovek. Co ty oceňuješ na Louce?

Každý, ať už malé dítko, školák nebo dospělák si na Louce může najít to své. Nabídka kroužků, táborů a akcí pro veřejnost je opravdu široká. Louka se nebojí nových příležitostí a výzev, přibývají kroužky a noví lektoři.

A co bys vzkázala kolegům z Lužánek?

Dělejte to srdcem.

Ivana Černá

Devětačtyřicetiletá rodačka z Rakovníku, Ivana Černá vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Už patnáct let vede na Louce hudební kroužky a letní příměstský tábor Týden s hudbou pro děti od pěti do osmnácti let. Spoluorganizuje karneval a snaží se pomáhat i na dalších akcích. Svůj přístup či metodiku popsala slovy “Bez práce nejsou koláče”, taky si stále dělá pečlivou přípravu.