Rozhovor: Ze severního pólu do Brna za pestrostí Lužánek

Pochází ze severního Švédska nedaleko severního pólu. Rád tráví čas venku a tvořením. Po mamince zdědil lásku k pečení a opravdu hodně sladkým dezertům. V Česku nám závidí Kofolu a už v dubnu mu v Brně bylo horko. A jestli se tenhle dvoumetrový dlouhán v parném létě nerozpustil, tak dělá radost dětem i dospělým v Lužánkách ještě dnes! Dvacetiletý Elias Eriksson je už skoro rok dobrovolník v lužáneckém pracovišti Liška a v LUSKu, a to díky projektu Evropský sbor solidarity. Jak se mu v Brně líbí, co ho překvapilo a co se naučil česky? Dozvíte se v rozhovoru.

Čím tě pro dobrovolničení zaujaly Lužánky?

Když jsem hledal nějaké místo pro dobrovolnickou příležitost, Lužánky vynikaly pestrou nabídkou aktivit. Zajímá mě technika, tvoření a rád trávím čas venku. To vše mi Lužánky umožňují.

Byla to tedy dobrá volba, jsi tady v Lužánkách a v Brně spokojený?

Jsem opravdu rád, že jsem se rozhodl pro Brno a Lužánky. Cítím se tu jako doma, jsem čím dál víc místní než jen turista. Stává se ze mě patriot brněnských Vinohrad! A jsem rád, že je kolem mě tolik skvělých lidí. Baví mě práce a mám pocit, že jsem se toho hodně naučil. Snažím se naučit i česky.

Je to tvá první zkušenost s dětmi nebo jsi už vedl nějaké aktivity v tvé zemi?

Než jsem přijel do Brna, měl jsem nějaké zkušenosti s prací s dětmi a mladými, ale nebylo jich moc. Se Skauty jsem se zapojil ve Švédsku do různých aktivit a pomáhal jsem na táborech. Prostřednictvím církve jsem zase spolupracoval s mládeží.

Jaká je tvá náplň práce jako dobrovolníka? Jak vypadá tvůj den v Lužánkách?
Můj den se liší podle toho, v jakém jsem zrovna pracovišti, jestli v LUSKu nebo na Lišce. V LUSKu asistuju v dílnách, kde pracujeme hlavně se dřevem. V mezičase dělám přípravy na kroužky, jako je práce s laserem, nebo pracuji na vlastních projektech, které pak sdílím s dětmi. Na Lišce je to hodně různorodé. Jsem součástí uměleckých a výtvarných kroužků, účastním se kroužku, kde s dětmi využíváme umělou inteligenci, pomáhám v anglickém kroužku a přidávám se i na výjezdy jeskyňářského kroužku.

Stává se ze mě patriot brněnských Vinohrad

Jaké jsou hlavní rozdíly ve volnočasových aktivitách v Česku a ve Švédsku?

Byl jsem překvapený, jak pestrou mají Lužánky nabídku, kolik různých aktivit nabízí. V Norrfjärden (čti: Nórfjárden), odkud pocházím, je možné navštěvovat jen sport nebo hudební kroužky. Víc se toho tam dělat nedá. Nevím, jak je to v dalších městech Česka, jestli je Brno a Lužánky výjimečné, nebo je ta pestrost typická pro celou vaši zemi.

Co tě v Česku překvapilo?

Zaskočilo mě, jak neuvěřitelně krátce svítí zelený panáček na přechodu pro chodce. Sotva zabliká a vstoupíte do silnice, rozsvítí se červená. Jinak mě toho tolik nepřekvapilo. Asi proto, že jsem neměl tolik očekávání.

Setkal ses s nějakými stereotypy, které jsou spojené s Českem a které jsou podle tebe pravdivé?
Jednoznačně je to pro mě nepochopitelná láska k pivu. Můj oblíbený stereotyp je, když jdu na procházku s někým z Česka a on nebo ona z ničeho nic, bez varování, zastaví a začne zkoumat něco, co připomíná houby.

Baví mě procházet se s Čechy. Z ničeho nic se zastaví a hledají houby

Jaké je tvé oblíbené české jídlo nebo lokální pití?

V tom mám úplně jasno! Jídlo: Bramborový knedlík s masem uvnitř, se smaženou cibulkou, máslo a brusinkový džem – potřebuji si k tomu totiž přidat něco švédského. A abych se cítil zdravý, tak trochu mrkve. Mám rád taky utopence a jako pití jednoznačně Kofolu. Tak vám závidím tenhle drink. Myslím, že je to zločin, že to nedovážíte do Švédska! Mám rád originální příchuť, ale dobrá je i meruňka.

Je tu léto, máš nějaké plány?

Na léto se těším a zároveň mám trochu obavy. Když byl duben tak horký, jak můžu přežít skutečné léto? Budu pracovat a těším se na různé letní tábory. Ale budu mít čas i na dovolenou. Uvidíme, co podniknu. Rád bych se podíval na další místa v Česku a navštívil sousední země.

Co budeš dělat, až se vrátíš domů? Chystáš se do práce nebo ještě studovat?

Až se vrátím do Švédska, plánuju se přestěhovat do města Uppsala, kde bych chtěl studovat na univerzitě. Už dřív jsem posílal přihlášky na vysokou školu a přemýšlel jsem, že začnu studovat. Myslím, že tentokrát bych měl opravdu začít.

Za tu dobu, co jsi v Česku, jsi hodně cestoval. Například jsi vyrazil pěšky do Mikulova v nehostinném zimním počasí. Co dál jsi zažil, na co budeš rád vzpomínat?

Na co v životě nezapomenu, bude zážitek v kroji, kdy jsem dva týdny po příjezdu do Česka tančil polku. Nejsem dobrý tanečník a navíc jsem musel lidem vysvětlovat, co dělám v kroji, když neumím ani slovo česky. Budu taky vzpomínat na svůj první výlet s jeskyňářským kroužkem. Jen, co jsem lezl po žebříku a představoval si malou švédskou jeskyni, objevil se přede mnou nekonečný úzký tunel. Snažil jsem se udržet tempo dětí při zasekávání v útlých místech. Na vysvětlenou, proč to bylo tak komplikované, měřím víc než dva metry. A vždy budu rád vzpomínat i na každodenní maličkosti a na všechny milé lidi, které jsem tady v Brně potkal.

Elias na Moravě zažil mnohá dobrodružství. Třeba se sám vydal do Mikulova a zpět pěšky, když sněžilo

Tvoje velká rodina přijela do Brna na Velikonoce – rodiče a tři bratři. Kde všude jsi je provedl a jak se jim tu líbilo?

Namísto jednoho z mých bratrů nakonec přijel kamarád, ale jinak tu byla celá moje rodina. Ukázal jsem jim všechny hlavní zajímavosti Brna jako koně u Jošta, orloj na náměstí Svobody a draka. Vzal jsem je také na velikonoční dílnu na pracovišti Lidická, na Brněnskou přehradu, Pálavské náměstí na Vinohradech a na další místa. Brno se jim moc líbilo. A já jsem se cítil skvěle jako místní, když jsem objednával jídlo v restauraci a kupoval jízdenky v češtině.

Vím, že se učíš česky. Dokonce jsi zvládl zkoušku z českého jazyka úroveň A1. Co je pro tebe nejtěžší a co naopak nejlehčí při učení češtiny?

Z certifikátu A1 v češtině mám radost. Myslím, že výslovnost je pro mě v pohodě, jen bojuji s písmenem “Ř”. Jsem v tom úspěšný tak na 35 procent. Co je pro mě matoucí, je vašich sedm pádů, protože je ve švédštině nemáme. Naučit se slovíčka je náročné, protože čeština je v jiné jazykové skupině než švédština. Myslím, že obecně je těžší naučit se česky než švédsky, ale je to pro mě výzva. Mám motivaci mluvit česky kvůli práci i každodennímu životu.

A na závěr je čas naučit se něco švédsky! Prosím, přeložíš nám tyhle základní výrazy? Možná i nějaké věty, díky kterým nás budou mít v tvé zemi rádi? :-)

Ahoj – “Hej!” (čte se, jak se píše)
Děkuji – “Tack” (vyslovuje se stejně jako české “Tak” nebo “Tak jo”). Pokud chcete znít jako rodilý mluvčí, říkejte vše dvakrát. “Hej hej!” nebo “Tack tack”.
Dobrou chuť – “Smaklig måltid” (“Smoklik moltid”)
Volný čas – “Fritid” (“Frítid”). Ve švédštině spojujeme slova dohromady. V tomhle případě “Fri” jako volný a “Tid” znamená čas.
A věta, díky které si vás Švédi zamilují? Miluji masové kuličky – “Jag älskar köttbullar” (“Jo elskar šétbular”)

Elias Eriksson

Dvacetiletý Elias Eriksson pochází z vesnice Norrfjärden (čti: Nórfjárden) u města Piteå (čti: Píteo) v severním Švédsku. Absolvoval střední školu a po návratu do Švédska by rád studoval na univerzitě v Upssala. Aktuálně působí na Lišce a v LUSKu, kde bude do poloviny září. Čas strávený s dětmi, v přírodě a hlavně tvoření ze dřeva ho baví, ale nevidí to jako svoji budoucí kariéru. Za to by rád dál dobrovolničil.