Rozhovor: Z ročního dobrovolničení v Lužánkách umělecký a rodinný život v Brně

Přijela z Francie do Brna dobrovolničit na rok a nakonec zakotvila už na víc než dvanáct let. Aude Stulírová Martin se za tu dobu naučila perfektně česky a vdala se za Čecha, se kterým mají dceru Madlenku. Věnuje se umění, konkrétně divadlu a hudbě. Kromě Lužánek, kde působila v lužáneckém pracovišti Lidická v Centru divadelních a tanečních aktivit, byla ředitelkou Alliance francaise, uměleckou ředitelkou festivalu Bonjour Brno a založila soubor kočovného divadla Le Cabaret Nomade. Nyní je na mateřské dovolené, ale dál se věnuje své milované kultuře. Jak vzpomíná na začátky v Brně a proč si jihomoravské město tak oblíbila? Dočtete se v rozhovoru.

Po absolvování dobrovolnického projektu EVS ses rozhodla v Brně zůstat. Jaká byla tvá motivace?

Neměla jsem naopak důvod, proč se vracet do Francie. Líbí se mi život v zahraničí. Zároveň už jsem začala rozumět česky, tak mi přišlo zajímavější zkusit prohloubit vztahy, které jsem načala během roku dobrovolničení. Než odjet zase někam jinam a naučit se další jazyk, poznat zase nové lidi… Ale nevěděla jsem jak dlouho chci zůstat. Říkala jsem si, tak zkusím ještě rok. No a jsem tady už dvanáct let.

Máte už s mužem i děťátko. Jak se u vás mluví, česko-francouzsky?

Já s dcerou mluvím francouzsky a muž česky. Tak to má být, pokud chcete, aby dítě bylo bilingvní. Musí si daný jazyk spojít s určitým člověkem, ať má trošku pořádek v hlavě. Tak snad to u nás bude fungovat.

Aby dítě bylo bilingvní, musí si daný jazyk spojit s určitým člověkem

Čemu se teď věnuješ?

Jsem na mateřské a zároveň jsem pořád aktivní v našem divadelním souboru Le Cabaret Nomade, které jsme založili v roce 2016. Na letní sezónu máme naplánovaných několik festivalů, kde budeme hrát představení z našeho repertoáru.

Čím tě okouzlilo zrovna Brno?

Okouzlilo mě to, že tady člověk najde všechno, co potřebuje. Bohatý kulturní život a příroda je tady všude poblíž. Zároveň, i když je to poměrně velké město, cítím se bezpečně, a to byla pro mě velká změna oproti Francii. Aspoň v části, kde jsem studovala vysokou školu, tedy v Avignonu. Tam se sama holka v noci nemůže jen tak v klidu projít.

Brno je pro mě bohaté na kulturní život, vše je blízko, i příroda, a hlavně se tu cítím bezpečně

A teď se pojďme vrátit v čase, jak ses do Brna dostala. Čím tě zaujaly pro dobrovolničení zrovna Lužánky?

Chtěla jsem pracovat v kulturním středisku, kde můžeš na jednom místě vyzkoušet divadlo, tanec nebo keramiku. Lužánky byly ideální místo.

V jakém jsi působila pracovišti v Lužánkách a jaká byla tvá náplň?

Byla jsem v Centru divadelních a tanečních aktivit (CDTA) na Lidické a pomáhala jsem se vším, co bylo potřeba, například s propagací a organizací akcí i divadelních kroužků.

Vedla jsi svůj vlastní kroužek, třeba s výukou francouzštiny nebo tvým zájmem?

Měla jsem jen takový zahřívací cvičení na začátku divadelních kroužků. Tehdy byla moje čeština ještě dost omezená, tak to muselo být pro účastníky srandovní. :-)

V čem je podobné a naopak rozdílné Brno a město, kde ses narodila nebo žila?

Narodila jsem se v malém lázeňském městě Vittel v Lotrinsku, kde bylo jedno kino a jedna hudební škola. Tam jsem strávila veškerý svůj volný čas. Úplně se nedá srovnat s Brnem. Pak jsem žila v jižní Francii v Avignonu, kde je hodně odlišná architektura, počasí, jídlo i příroda.

Jak vnímáš naše české tradice – Vánoce nebo Velikonoce? Dodržuješ stále spíš vaše zvyky z Francie, nebo sis osvojila ty naše? K čemu vedete vaše dítě, jestli víc k českým nebo francouzským tradicím?

Na Vánoce jedu většinou za rodinou do Francie. Líbí se mi, že tam dlouho sedíme u stolu, bavíme se a u toho pomalu jíme. Když jsou děti malé, tak se dárky rozbalují až 25. prosince ráno. Na Velikonoce se nenechám vymrskat. Nějak jsem si tuhle tradice neosvojila. Ale líbí se mi moravský folklór, hudba, zpěvy a hody. K čemu budeme vést Madlenku, až bude větší, to nevím. Asi podle toho, kde se zrovna budeme nacházet. Když budeme v Brně na Vánoce, tak si dá kapra.

A jak hodnotíš českou kuchyni? Co ti chutná a bez čeho francouzského se naopak neobejdeš? Co jsi naučila jíst muže?

Jsem zvyklá na lehčí kuchyni, než jsou ty vaše tradiční pokrmy jako vepřo, knedlo, zelo. Ale zároveň se dají najít v Brně skvělé restaurace a česká kuchyně se za těch dvanáct let, co jsem tady, hodně posunula. Pamatuju si doby, kdy za jediné jídlo bez masa, byl nabízený smažený sýr se šunkou. Jinak se neobejdu bez másla, sýru a sladkého pečiva jako croissant nebo brioche (brioš). Doma jím spiš saláty než polívky a snídám vždycky něco sladkého a kafe. Naštěstí s mužem máme stejné chuti. Myslím si, že mu hodně chutná francouzská kuchyně.

Naučila ses perfektně česky. Co pro tebe bylo nejtěžší a co ti naopak pomohlo? Kde a za jak dlouho ses česky naučila?

Děkuji. Nejtěžší byla a pořád je gramatika. S výslovností jsem si poradila a slovní zásobu se učím za pochodu. Ale ta gramatika! Je to úplně jiné než francouzština. Učila jsem se nejdřív na kurzech češtiny, které nabízí EVS, a zároveň jsem od rána do večera slyšela kolegy v kanclu mluvit česky. To mi dalo dobrý základ. Zbytek jsem se učila různě ať už v hospodách, nebo se spolubydlící.

Na češtině je pro mě nejtěžší gramatika, jinak jsem si s výslovností a slovní zásobou poradila

Proč bys doporučila dobrovolničení? Co bys vzkázala lidem, kteří o dobrovolnictví přemýšlí?

Ať jdou určitě do toho! Podle mě je to dobrý způsob, jak poznat novou kulturu a lidi hlouběji, než během řekněme obyčejného cestování. Zároveň vám to pomůže získat zkušenosti a učit se nové věci.

Aude Stulírová Martin

Pětatřicetiletá Aude Stulírová Martin se narodila v Lotrinsku na severozápadě Francie v lázeňském městě Vittel. Vystudovala na vysoké škole magisterský stupeň obor Kulturní manažerství. Do Brna přijela jako dobrovolnice přes program EVS v roce 2011 a působila na pracovišti Lidická v tehdejším Centru divadelních a tanečních aktivit. Po té byla tři roky ředitelka Alliance francaise a šest let umělecká ředitelka festivalu Bonjour Brno. V roce 2016 založila soubor kočovného divadla Le Cabaret Nomade. Nyní je na mateřské dovolené, ale dál působí na volné noze, například nahrává texty ve francouzštině, nedávno vytvořila divadelní workshop pro nejmenší v Divadle Polárka a skládá hudbu. Kde aktuálně hraje s Cabaretem Nomade, se dozvíte na webunebo na facebookovém profilu. Nahrála také album ukolébavek Bébé Lune, které si můžete poslechnout a koupit na bandcamp.