Domů Anketa Letní táborová anketa

Letní táborová anketa

4.7.2017
Tajemný básník a sprejer, majitelka známého brněnského květinářství nebo herec vyhlášený svou láskou k Brnu a jídlu. Koho jsme se v letní táborové anketě zeptali tentokrát?

Lukáš HejlíkJá jezdil na tábory v době, kdy trvaly ještě skoro dvacet dní a samozřejmě se mi dost stýskalo. Pamatuju si na všechny dopisy, které chodily a kdo byl king, ten dostal balíček. Jednou, když jsem dostal balíček já, byly v něm meruňky, ty ovšem za tu cestu pěkně zkvasily. Jo, a ještě si pamatuju jednu historku z takové té chatky se stanovou střechou. Každý večer jsem usínal a cítil krásnou vůni. Až když jsem se po čtrnácti dnech balil a ohýbal se na zem pro kufr, objevil jsem za ním obrovský hřib. Tak jsem ho zanesl instruktorům, protože byl nádherný. Večer jsem se na něj ptal, protože jsem měl chuť na smaženici, ale řekli mi, že byl celý červavý a vyhodili ho. Dodnes jim nevěřím!

Lukáš Hejlík, herec a moderátor,

autor projektů LiStOVÁNí a Gastromapa Lukáše Hejlíka

 


Timo IIJezdím asi od jednoho roku na tábor s rodičama

největší krása jsou bosé nohy na zemi

a káně,co klouže vysoko vzduchem

v nekončícím tichu

a čmeláci na bodláku,

a vzduch voní silicí

a noční silnice se sálajícím asfaltem

a žádná auta. A žádná auta.

Timo,

brněnský básník a sprejer


Rozárie StřechováNa tábor mě poprvé máma vyslala v šesti letech, byla jsem tam nejmladší a moje sestra o tři a půl roku starší se ke mně moc nehlásila. Zažila jsem si tam první probděné noci, kdy jít nejčernějším lesem na kadiboudu bylo to nejděsivější, co jsem do té doby mohla zažít, a taky první lásku při hře Sichrhajzka – každá holka se přeci zamiluje do táborového vedoucího. Byl to čas všech mých prvních a na ty se nezapomíná ani po pětadvaceti letech… první opravdová přátelství, vázání uzlu, kroužení brambor na čas, táboráky a neskutečně dlouhé chvíle zastavení s upřeným pohledem do ohně, první nevydařená láska, spousta smíchu a přátel, co jsou dodnes nablízku, odřeniny, putování deštěm, termix a horalky, chuť táborových knedlíků s borůvkama, stezka odvahy a kapesný utracený za zmrzlinu… prostě čas, který jsem jako dítě mnohdy proklínala a dnes po těch letech se v myšlenkách ráda vracím. Mohla bych napsat román o těch časech, kdy každý rok jeden měsíc padl na ty nejúžasnější zážitky mého dětství… tak tedy dík, mami, že jsi mě tam tenkrát poslala a já dnes při psaní těchto řádků můžu mít koutky nahoru, protože to bylo bájo!

Rozárie M. Střechová,

brněnská květinářka a majitelka květinářství Rosebud


Text: Redakce

Úvodní fotografie: Archiv SVČ Lužánky

Profilové fotografie: Archiv respondentů

Mohlo by vás také zajímat

Napsat komentář

Ochrana proti spamu (CAPTCHA) *