Domů Rozhovory Zpovědník: punkerka s jehličím ve vlasech

Zpovědník: punkerka s jehličím ve vlasech

13.3.2017
Bára jeskyňářka (nahoře uprostřed)
V nové rubrice Zpovědník vám postupně představujeme pozoruhodné lužánecké osobnosti, kterých se ptáme vždy na stejné otázky týkající se dětství. Dnes jsme se obrátili na zapálenou jeskyňářku Báru Appelovou z pracoviště Liška.

Báro, kdyby ses měla velmi stručně představit, která tři slova by tě vystihovala? A co z dítěte v tobě dodnes zůstalo?

Poctivá dobrodružná punkerka. Od dětství jsem asi hlavně ta punkerka – nikdy jsem moc nechápala společenské systémy a proč by měly fungovat.

 Když se zamyslíš nad svým dětstvím, co ti vytane na mysli jako první?

Ráno, kdy se probouzím pod širákem v lese za Lesnou, táta nám vaří čaj z borůvčí v kotlíku, a my s bráchou jdeme do školky s jehličím ve vlasech.

Je ve tvém životě někdo, o kom bys mohla říct, že je tvým životním učitelem?

Všichni dospělí i děti, kteří jednají dobře bez toho, aby nad tím dlouho přemýšleli. Když někdo pomoc potřebuje, tak mu pomůžou i když to nemusí být v jejich okolí zrovna populární a i když to dělají na úkor svého pohodlí. Myslím, že jich potkám ještě hodně.

Jaký je podle tebe rozdíl mezi dospělým a dítětem?

 Že se nebojí uvěřit příběhu a užít si ho. Že je pro ně důležitější záchrana imaginárních liščat z jeskyně než to, jestli si náhodou neroztrhnou nebo neušpiní oblečení.

Kdybys měla na závěr dát dítěti na cestu životem jednu radu, která by to byla?

Rad jim netřeba. Stejně si nakonec na všechno přijdou sami. Snažím se jen chovat tak, abych se před nimi za nic nemusela stydět. Snad je to inspiruje.


Text: Anna Petrželková

Fotografie: Archiv Báry Appelové

Mohlo by vás také zajímat