Rozhovor: Překvapilo mě, jak jsou naše města podobná a krásná, zmínila dobrovolnice z Itálie
Pohodová Italka Irene, která se věnuje malbě, pomáhá na Lidické Nadi Obrátilové od září letošního roku. A jako dobrovolnice bude až do léta! „Moc si oblíbila pivo a dokonce se zná s naším dobrovolníkem Matteem, který u nás byl asi před devíti lety. Svět je malý,” zmínila koordinátorka Evropského sboru solidarity (ESC) Míša Růženecká. A zdá se ještě menší, když se jižanská umělkyně cítí v Brně jako doma. Jak vypadá její běžný den v Lužánkách a v čem se liší české a italské Vánoce? Ptali jsme se.
Proč sis vybrala pro dobrovolnickou činnost zrovna Lužánky a trávení volného času s dětmi?
Myslím, že je důležité trávit volný čas aktivitami, které vás baví, což je pro mě umění.
Máš praxi s dětmi z Itálie nebo jsou to tvé první zkušenosti?
Není to moje první zkušenost. Pořádala jsem workshopy pro děti ve věku od 5 do 15 let ve volnočasovém centru ve
městě, odkud pocházím.
Co v Lužánkách děláš jako dobrovolnice, jak vypadá tvůj běžný den?
Pomáhám s přípravou a vedením hodin lektorce, ke které jsem byla přiřazena. Můj běžný den začíná přípravou na dopolední nebo odpolední výuku. Když nevyučujeme, tak jsme v kanceláři a třeba chystáme letáky na různé akce.
Plánuješ nějaký svůj kroužek, třeba výuku italštiny?
Ano, proč ne? Ráda bych naučila základní úroveň italštiny dospělé i děti.
Jak hodnotíš trávení volného času v Česku v porovnání s Itálií?
Nevnímám nějaké výrazné rozdíly. U nás máme taky kurzy malby, které nejsou drahé a kde každý dostane potřebný materiál.
Co tě v Česku překvapilo?
Jak je Brno krásné a jaké tu máte dobré jídlo. A překvapuje mě, jak moc jsou naše města podobná. 
Potvrdily se nějaké stereotypy, co sis myslela o Češích a jejich zvycích?
Není mi jasné, jestli tady lidi nemluví anglicky, protože to neumí, nebo se nechtějí bavit s cizinci z nějakého historického důvodu.
Slyšela jsem, že ti chutná naše pivo. Co je tvé oblíbené české jídlo?
Ano, je vynikající! Zkusila jsem taky guláš s knedlíky a moc mi chutnal.
Jaké jsou vaše tradice o Vánocích? Co máte na sváteční tabuli, kdy se u vás rozdávají dárky a kdo je nosí dětem?
Do Španělska jezdím vždy na Vánoce, protože tam mám rodinu, ale v Itálii slavíme Vánoce velkou večeří 24. prosince a dalším svátečním jídlem 25. prosince. Jíme ravioli (typ plněných těstovin) nebo lasagne, maso a panettone (sladký chleba původem z Mil s nugátem. V Itálii v noci mezi 24. a 25. prosincem přichází Santa Claus, v italštině „Babbo Natale“ a rozdává dárky. V období adventu děti s rodiči zdobí vánoční stromky a město září vánočními světly.
Co ses už naučila česky?
Prosím, promiňte, děkuji, dobrovolnice, ahoj, dobrý den, zastávka. Jak se jmenujete? Co to je?
Nauč nás něco italsky! Jak se třeba řekne „ahoj“, „děkuji“, „dobrou chuť“, „volný čas“, případně nějaké užitečné věty?
Ahoj: Ciao /Čiao/
Děkuji: Grazie /Gràzie/
Dobrou chuť: Buon appetito /Buòn appetìto/
Volný čas: Tempo libero /Tèmpo lìbero/
Promiňte, kde je vlakové nádraží: Mi scusi, dov’è la stazione? /Mi scùsi, dòv’è la staziòne?/
Rozhovor byl přeložen z anglického jazyka.
Kdo je Irene Gentili
Devětadvacetiletá Irene pochází z italského Milána, konkrétně Trezzano sul Naviglio. Věnuje se takzvanému “fine arts”, tedy krásnému umění, které vzniká za estetickým účelem. Kresbě a malbě by se chtěla věnovat i po návratu do Itálie. Nyní pomáhá Nadi Obrátilové na Lidické a bude u nás dobrovolničit celý rok.
Zajímavost z ESC: Častěji u nás dobrovolničí ženy než muži
„Letos je šest dobrovolníků na jedenáct měsíců, od října do září příštího roku. Španěl, tři Francouzky, Němka, Italka, takže čistě západní Evropa a převaha žen. Celkem je to 113 dobrovolníků, které jsme u nás hostili, v poměrů 76 žen ku 37 mužů,“ uvedla Růženecká.
Autorka: Kristýna Kolibová
Fotografie: Irene Gentili
