Rozhovor: Děti pasovaly dobrovolníka Thomase z Francie na Čecha

Všechny ohromil svou češtinou, svým milým přístupem k dospělým i dětem, až se z dobrovolníka stal lužáneckým zaměstnancem. Pětadvacetiletý Thomas Joseph Chagneux z Francie přijel do Brna nejprve na rok přes Evropský sbor solidarity. Po roce doma se vrátil a působil v Lužánkách dva roky jako koordinátor dobrovolníků. Práce s dětmi ho oslovila natolik, že se chce v rodné zemi dál věnovat právě jim. Co si myslí o češtině, v čem je podle něj francouzština těžší jazyk a proč si tak zamiloval Brno i Lužánky? Dozvíte se v rozhovoru.

Čím tě pro dobrovolničení zaujaly Lužánky?

Lužánky nabízí zajímavé a smysluplné projekty. Líbí se mi, že umožňují i práci venku a hlavně s dětmi. To bylo přesně to, co jsem tehdy hledal.

Po roce dobrovolničení jsi přijal nabídku stát se koordinátorem dobrovolníků. Tak byla volba Lužánek a Brna asi dobrá. Byl jsi tady spokojený? Co tě nejvíc bavilo na Lužánkách a co se ti líbilo na městě Brně?

Byl jsem tady velmi spokojený! Když jsem skončil projekt v září 2021 jako dobrovolník, už tehdy jsem věděl, že se do Brna někdy vrátím. Původně jsem si myslel, že bych se mohl stát mentorem pro Lužánky, ale štěstí mi přálo a stal jsem se koordinátorem. Brno jsem si oblíbil. Žije se tu hezky. Není to velké město, ale pořád se tu něco děje. A díky Lužánkám jsem poznal spoustu skvělých lidí. Proto je pro mě Brno domov.

Díky Lužánkám jsem poznal spoustu skvělých lidí. Proto je pro mě Brno domov

Učil ses český jazyk ještě předtím, než jsi přijel do Česka. A umíš česky báječně! Všichni tě obdivujeme. Jaká byla motivace pustit se do tak těžkého jazyka, že ses rozhodl dorozumívat na místě česky a ne anglicky?

Vždycky mě zajímaly jazyky. Na univerzitě ve Francii jsem trochu studoval polštinu, ale tu jsem se nenaučil číst. Za to čeština je pro mě jednodušší, protože se čte, jak se píše. Jazyk byl taky důvod, proč jsem se rozhodl využít projekt právě v Česku. Hlavní motivací pro mě bylo to, že jsem se chtěl dorozumět s dětmi ve školce i v běžném životě, abych si mohl čas v Brně užít naplno.

Jak ses učil česky ve Francii a co ti pomáhalo v rozvoji jazyka tady v Brně?

Začínal jsem se samostudium. Našel jsem si na počítači učebnice a postupně jsem se do toho snažil dostat. První týden jsem se soustředil jen na výslovnost. Snad už dnes zvládnu vyslovit i písmeno “ř”! Trénoval jsem také s lektorkou z Brna. Nejdřív na dálku a potom prezenčně během projektu. Po návratu v roce 2022 jsem už češtinu používal každý den, v různých situacích, a to mi pomohlo se rozmluvit.

A co pro tebe bylo nejtěžší a co naopak nejlehčí v českém jazyce?

Pády jsou těžké. Na začátku jsem je intenzivně studoval, dnes už se na to tak nesoustředím. Jen doufám, že vím, jaký správný “konec” použít. Naopak časy nejsou taková výzva jako třeba ve francouzštině. Mám pocit, že čeština je v tomhle jednodušší.

Většinou se všem moc líbí tvůj jazyk – francouzština. Co si myslíš o češtině?

Je to velmi zajímavý jazyk. Líbí se mi, jak funguje logicky a jak zní. Ano, čeština má pochopitelně pověst, že je obtížná. Ale myslím si, že jakmile pochopíte, jak to funguje, není tak těžké se ji naučit.

Líbí se mi, jak čeština funguje logicky a jak zní. Jakmile pochopíte, jak to funguje, není tak těžké se ji naučit

Ale dost o jazyce. Pojďme probrat, co jsi dělal tady v Brně. Do jakých aktivit a kde jsi byl zapojený?

Byl jsem dobrovolník v lesním klubu Šiška, kde jsem pracoval jako asistent pedagoga. Hrál jsem si s dětmi, taková byla moje role. Ani jsem to nevnímal jako práci. Taky jsem pomáhal ve školce, vymýšlel jsem hry, vyprávěl pohádky a zúčastnil jsem se přípravy programu na táboře. Byl jsem hodně aktivní. Cílem mé práce jako koordinátora bylo usnadnit dobrovolníkům život v Brně a zapojení do aktivit v Lužánkách, aby si to v Česku užili. Prezentoval jsem dobrovolničení v Lužánkách na přednáškách na JobNESTu a na dalších veletrzích pro studenty.

Co všechno obnáší práce koordinátora dobrovolníků?

Měl jsem na starosti jejich působení v Česku, tedy ubytování, potřebné náležitosti pro ty, kteří nebyli ze zemí z EU, snažil jsem se je podpořit v jazyce, v celkové spokojenosti s projektem a dát jim tipy na život v Brně. Když jsem nebyl s aktuálními dobrovolníky, byl jsem s potenciálními dobrovolníky nebo partnerskými organizacemi, abych propagoval program.

Byly to tvé první zkušenosti s dětmi nebo jsi už vedl nějaké aktivity v tvé zemi?

Byly to moje úplně první zkušenosti s dětmi.

Jaké jsou hlavní rozdíly ve volnočasových aktivitách v Česku a ve Francii, nebo je to podobné?

Ve Francii jsou kroužky zejména pro děti ve škole, tedy jen ve středy, kdy často není škola, nebo na táboře o prázdninách. Výběr aktivit není tak pestrý, jak jsem viděl v Česku. Ve Francii se volný čas zaměřuje hlavně na sportovní aktivity.

V Česku je výběr volnočasových aktivit pestřejší než ve Francii

Co tě v Česku překvapilo?

Myslím, že jsem neměl kulturní šok. Ale i po třech letech mě překvapuje, že pekárny o víkendech nemají otevřeno. Není lepší den než, když si v neděli zajdete pro čerstvý chléb.

Setkal ses s nějakými stereotypy, které jsou spojené s Českem a které jsou podle tebe pravdivé?

Je pravda, že je tady pivo levné a je všude. Ale jinak bych naopak řekl, že stereotypy, které jsem slyšel, například, jak jsou Češi studení a uzavření lidé, že to se mi po mých zkušenostech nepotvrdilo.

Jaké je tvé oblíbené české jídlo nebo lokální drinky?

Všechno s tvarohem bylo výborné a líbil se mi velký výběr limonád. I když je najdete všude, v každé zemi, v Česku jsou obvyklejší než ve Francii.

Chyběly mi v neděli otevřené pekárny. Naopak se mi líbí, že tu máte velký výběr limonád

Co budeš dělat, až se vrátíš domů? Slyšela jsem, že máš v plánu dál se věnovat dětem. Můžeš uvést jak konkrétně?

Chtěl bych dál učit francouzštinu, a to i studenty z Česka. A ano, dlouhodobě bych se rád věnoval dětem, pokud možno v alternativní školce, kterých ale ve Francii není tolik. Než najdu vhodnou příležitost, rád bych učil děti anglicky.

Na co budeš rád vzpomínat?

Dva roky jsem hlídal dva bratry. Viděl jsem je růst a máme skvělý vztah. Když jsem jim řekl, že odjíždím zpátky do Francie, byli smutní a chtěli se hezky rozloučit. Připravili mi milé překvapení, kde mě “pasovali” mečem na Čecha. A tenhle zážitek si budu hodně dlouho pamatovat.

A máš v plánu se sem někdy vrátit? Pokud ano, budeme se na tebe těšit :)

Určitě rád přijedu na návštěvu. Mám tu spoustu skvělých zážitků a nechci, aby to byla jen minulost.

Blíží se Vánoce. Můžeš nám říct, kdo u vás nosí dárky, a jaké tradice u vás doma dodržujete?

Ve Francii rozdává dárky Papa Noël. Moc tradic nedodržujeme. Asi jen to, že dáváme boty pod stromeček, kde pak najdeme dárky. Moje rodina slaví Vánoce hlavně tradiční večeří. Jíme pořád to samé, tedy šneky, gratinované brambory a gratinované mořské plody.

A na závěr nás prosím nauč něco francouzsky, nějaká užitečná slova nebo věty, aby nás měli ve Francii rádi. :-)
Bonjour – dobrý den – [bonžur]
S’il vous plaît – Prosím – [sil vu ple]
Merci – Děkuji – [mersi]
Au revoir – Na shledanou – [o rvoar]
Le fromage français, c’est le top ! – Francouzský sýr je nejlepší – [lfromaž franse, se ltop]

Thomas Joseph Chagneux

Pětadvacetiletý Thomas pochází z francouzského města Beaujeu. Vystudoval střední školu Lycée Salvador Allende v Normandii se zaměřením na literaturu. V Lužánkách se stal nejprve dobrovolníkem v roce 2020 a poté od září 2022 byl dva roky zaměstnaný jako koordinátor dobrovolníků. Součástí náplně jeho práce byla mimo jiné prezentace programu Evropský sbor solidarity na veletrzích, dále vedl konverzační hodiny angličtiny a pomáhal v provozu mateřské školy Lentilka. Věnoval se dětem ve věku od 3 do 7 let v lesním klubu Šiška jako asistent pedagoga a také dobrovolníkům, jak říká velkým dětem, ve věku od 18 do 31 let. Svou metodiku popsal slovy: „V pozici koordinátora jsem hlavně naslouchal dobrovolníkům, snažil jsem se pochopit kulturní rozdíly, odstraňovat jazykové bariéry a pomáhat v naplnění jejich potřeb. S menšími dětmi jsem se snažil být otevřený, být dospělým, kterému se mohou vždy svěřit, se kterým se mohou bavit a hrát si.”