Anketa: Kam na cyklo nebo pěší výlet v Brně a okolí? Poradí Lužánečtí

Jubilejní 10. ročník, 10 týmů a 36 lužáneckých zaměstnanců. Letošní květnové výzvy Do práce na kole se účastnil rekordní počet Lužáneckých. Už několikátý rok se zapojili jak na kole, tak na koloběžkách a po svých, a to i navzdory „nejisté sezóně“ spojené s regulacemi od března tohoto roku. Jak hodnotí výzvu na vlastní pohon a jaké by doporučili výlety v Brně a okolí? Ptali jsme se jedenácti z nich.

---

Na úvod ještě pár čísel. V Brně se do letošní výzvy zapojilo 2 350 účastníků ze 440 firem, kteří našlapali, naběhali a nachodili přes 516,5 tisíc kilometrů. Ušetřili tak životnímu prostředí 67 tun CO_2.

A co naši hrdinové z Lužánek?

Nejlépe do toho šlápla Lenka z ekonomického oddělení, která za měsíc najezdila na kole obdivuhodných 414 km! A nejúspěšnějším týmem se staly Ženy z 281017, tedy něžná část našeho ředitelství. Velká gratulace! A to nejen nejúspěšnějším, ale všem účastníkům, díky kterým se v Brně dýchalo zase o něco lépe.

Nejvíce kilometrů letos našlapali:

1. Lenka, ekonomické oddělení – 414 km
2. Lucka „Kráťa“, vedoucí pracoviště Louka – 318,8 km
3. Jan „Žokej“ Ondroušek, ředitel – 285,5 km

V soutěži Týmová pravidelnost 2020 byli nejúspěšnější:

1. Ženy z 281017
2. Duo Lentilka
3. Osmec Ladies & Gentlemen Bicycle and Scooter Club

 

Anketní otázky

1. Jaký je tvůj největší zážitek z květnové výzvy na kole, v čem tě tahle akce obohatila? 
2. Jaký je tvůj tip na cyklo-projížďku, případně pěší výlet po Brně a okolí?

Katka, koordinátorka projektu Šablony II.

Můžu doporučit projížďku z Kohoutovic přes oboru k přehradě.

1. Největším zážitkem pro mě byly ranní sjezdy po trase 52 směrem na Anthropos. Není nic lepšího než jet cyklo pruhem se spoustou kanálů. Na druhou stranu jsem si několikrát vyzkoušela, že kopec v Kohoutovicích se dá vyjet, i když za cenu drobného utrpení. 
2. Nejsem moc zkušený cyklista, takže můžu doporučit jen projížďku z Kohoutovic přes oboru k přehradě. A v cíli je moc pěkně.

Jan alias Žokej, ředitel

Zdatnější si mohou cyklostezku do Bílovic protáhnout do Adamova nebo až do Blanska a zpět jet vlakem.

1. Chtěl jsem letos jet na maximální pravidelnost a někdy to bylo už trochu nekomfortní. Když blatníky skoro nestíhají vodu, která je na silnici, tak už ta jízda na kole je spíše utrpením než radostí.
2. V Brně je to pro rodiny s malými dětmi trošku složitější. Existují v podstatě jen možnosti kolem obou řek, ale všude je hodně plno. Docela fajn je cesta kolem Svitavy k soutoku se Svratkou, kde nebývá tolik lidí. Taková klasika s míň lidmi je cyklostezka do Bílovic. Zdatnější si mohou cyklostezku protáhnout do Adamova nebo až do Blanska a zpět jet vlakem.

Mirka, pedagožka volného času na Latě

Inspirována holandskou zkušeností chci pro další generace podpořit vznik cyklostezek uvnitř měst.

1. Z akce mám radost. Moc fandím Brnu, aby se zlepšilo v přístupu k cyklistům. V počátku května doznívala koronová absence aut na silnicích a jezdilo se super. Zatímco na sklonku května byl znát opětovný návrat řidičů individualistů a opět se některé úseky mé cesty staly rizikovými. Přesto to nevzdávám. Inspirována holandskou zkušeností chci pro další generace podpořit vznik cyklostezek uvnitř měst, abychom byli zdravější, zdatnější a free v pohybu. Myslím si, že to půjde, když se budou navzájem respektovat všechny tři strany: chodci+ cyklisté + automobilisté.
2. Ze svých tras ve středu města a okolí snad nejlépe kolem výstaviště k Anthroposu, dál podél řeky, klidně až k přírodnímu koupališti v Komárově. 

Jakub, manažer volného času na Lidické

Perfektná trasa je od Ronda smer Olympia (prípadne přehrada), preferujeme smer Olympia.

1. Na kole jezdím celoročně, takže výzva do práce na kole mi presúvanie nijako nepozmenila. Dúfam však, že takéto akcie ukážu mestám, že je potrebné rozvíjať cyklo komunikáciu.
2. Perfektná trasa je od Ronda smer Olympia (prípadne přehrada),

   

   preferujeme smer Olympia. Cestou okolo Svratky sa dá odpočinúť na rôznych miestach (lavička / trávnik). Približne v polovici trasy sa nachádza mini zoo Jižanský dvorek, dajú sa tu nakŕmiť zvieratá spoza plota. Na konci trasy pri Olympií sa nachádza veľké ihrisko pre deti, je tu aj vláčik, pre väčších tu je skvelá lezecká stena. Nie je to dlhý úsek, ale je tu veľa možností a žiadne autá.

Anička, vedoucí Rukodělného ateliéru na Lidické

V květnu kvetou různé stromy, keře a každý týden je to jinak voňavá jízda.

1. Na jízdě na kole do práce se mi hodně líbí, že v květnu kvetou různé stromy, keře a každý týden je to jinak voňavá jízda. Vždycky jsem vděčná za to, že nemám alergie a můžu si tu vůni užít.
2. A co se týká tipu na výlet, z práce občas jezdím do Bystrce přes letiště v Medlánkách a stavím se do hospůdky U křivé vrtule na cider. Vždycky jsem nadšená, jak malý stačí popojet kousek a jsi v přírodě! Je to tam super pro děti i pro dospělé a cesta není vůbec náročná, kousek od letiště jsou koně a ovečky, což děti nadchne. Na volné odpoledne v Brně ideální.

Adam, propagace a IT oddělení

Mám hodně rád trasy v Brně směr Soběšice a Útěchov, kde je ale terén trošku kopcovitější.

1. I když jsem se nestihl přihlásit do výzvy, tak jezdím od skončení karantény skoro každou cestu do práce na kole. Je to souhra víc okolností, proč jsem začal jezdit. Každopádně jsem si dal do kupy starého bazarového Favorita a ve městě auta i MHD nemají šanci.
2. Mám hodně rád trasy v Brně směr Soběšice a Útěchov, kde je ale terén trošku kopcovitější. 

Míša, koordinátorka Evropského sboru solidarity (EVS)

Zjistila jsem, že je koloběžka příjemná alternativa, když člověk nechce nastoupit do přecpaného MHD, ale zároveň je trochu líný chodit do práce každý den pěšky.

1. Po karanténě jsem rozhodně uvítala, že mě něco donutilo se více hýbat, a vlastně se i dokopat po dvou měsících home officu zpátky do kanceláře, protože „můj tým přece potřebuje kilometry!“ A navíc jsem zjistila, že je to příjemná alternativa, když člověk nechce nastoupit do přecpaného MHD, ale zároveň je trochu líný chodit do práce každý den pěšky. A měla jsem pocit, že nás v Lužánkách něco dalšího spojuje napříč pracovišti.

Jako zážitek bych vypíchla asi to, že díky vlastní jízdě na koloběžce jsem si začala všímat,  kolik dalších koloběžkářů po Brně jezdí. Pamatuju si taky jeden den, kdy jsem měla celkem nic moc náladu. Po cestě v Lužáneckém parku jsem část, kterou normálně jedu na jeden zátah, protože je to vlastně celé z kopce, musela několikrát přerušit. Tu šla paní se psem na vodítku, který byl napříč celou cestou. Tam zase paní zaparkovala kočárek přímo doprostřed cesty, dítě stálo na boku a proti mně kolo. Takže přibrzdit a vyhnout jsme se museli oba na stejné půlce chodníku. Jinde si to zas lidé ve dvojici štrádovali uprostřed cesty a nedali se moc objet. Zkrátka do kanclu jsem dojela řádně podrážděná. A taky mi došlo, jak je těžké, abychom spolu všichni v jednom městě dokázali soužít i z hlediska pohybu. Dopravních prostředků se tu holt pohybuje opravdu hodně.

Milan alias Mikin, pedagog volného času a lektor Ladění

U Žebětínského rybníku stojí za to se na chvíli zastavit.

1. Díky známým okolnostem byla pravidla akce „Do práce na kole“ letos změkčena a rozšířena tak, že nebylo nutno mít ani kolo, ani práci. Akce by se dala nazvat „Kamkoliv jakkoliv“, čehož jsem jako necyklista využil. Pronajal jsem si totiž v zimě v Žebětíně takovou komůrku necelých deset metrů čtverečních, kterou jsem zaskládal bednami z ředitelny, a během koronaviru, předtím a potom si v nich dělám pořádek. Z Bystrce to mám pár zastávek busem. Díky akci Do práce na kole jsem zjistil, že to je 22 minut příjemné chůze. Tohohle času jsem ale dosáhl jenom jednou, hned napoprvé, kdy jsem se rozhodl do akce přihlásit, a tak jsem si vzdálenost a čas chůze zkusil změřit. Většinou jsem na cestu potřeboval půl až třičtvrtě hodiny. V cestě mi pokaždé stál Žebětínský rybník. Nebudete tomu věřit, ale u něj i na pošestnácté stojí zato se aspoň chvilku zastavit. Buď tam plavou labutě, kačeny, nebo tam potkám známé, nebo se jen tak kochám. My důchodci se kochat umíme. Díky koronaviru jsem bohužel dost často využíval auto na rozvoz roušek, látek či obličejových štítů, tak těch pěších cest nebylo tolik, kolik mohlo. Ale poznání, že – zvlášť večer – je Žebětínský rybník magickým místem, černou dírou, v níž mizí čas, jsem učinit stihl. Snad mi ta zkušenost do pokoronavirového dneška vydrží. A o jeden krásný zážitek se s vámi rád podělím. Na tento koncert jsem nepotřeboval lístek…

2. Projděte si mou trasu z LApky – Holednou. Furt je boží.

Zuzka, personalistka a koordinátorka lužáneckých účastníků výzvy

Mám velkou radost, že se za Lužánky do letošní výzvy zapojilo tolik lužáneckých dresů.

1. Mám velkou radost, že se za Lužánky do letošní výzvy zapojilo tolik lužáneckých dresů, dokonce 36! To je krásné číslo, více jak čtvrtina zaměstnanců! Mně osobně se šlapalo moc dobře. Jen jednou jsem „vyměkla“ a kvůli dešti nechala kolo zaparkované doma. V dešti proběhlo i závěrečné focení a společné pivko. Pravda, díky chladnu a padající vodě z nebe někdo dal přednost svařáku. Jak se dá připravit svařák, to byl pro mne opravdu „silný“ zážitek – víno se zalije horkou vodou a je to! Na zdraví!
2. Na kole jezdím hodně, ale po Brně s dětmi ne. Děti sice povyrostly, ale stále raději vyjedeme kousek za Brno s koly na střeše auta. Letos třeba pod Pálavu na Mušovská jezera kolem dokola na kole, což je 50 km po rovince.  

Pavel alias Kobo, vedoucí provozních pracovníků na Lidické

Líbí se mi blízké okolí města – medlánecké kopce a letiště, Soběšice, Útěchov, Ronov, Babí lom, stará dálnice v okolí Ostopovic a Nebovid,  stará Tišnovka nebo Malá Říčka.

1. Jezdím do práce na kole už hromadu let, výzva-nevýzva, protože jezdím na kole rád. Když ráno spěchám do práce – a já vždycky spěchám, protože neumím vyrazit včas – mám to z kopce. Do práce i nazpátek jezdím mimo špičky, takže naštěstí nemám žádné zvláštní zážitky.
2. Při cestách po Brně se snažím využívat cyklostezky a pruhy pro cyklisty a mám radost, když nacházím nové. Protože většinou po novinkách nepátrám, objevuji dávno objevené. Rád jezdím kolem brněnských řek. Líbí se mi blízké okolí města – medlánecké kopce a letiště, Soběšice, Útěchov, Ronov, Babí lom, stará dálnice v okolí Ostopovic a Nebovid,  stará Tišnovka, Malá Říčka… Takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho, protože Brno má pěkné a členité okolí. Myslím ale, že to jsou samá známá místa, a všechny moje dávné „tajné“ stezky jsou už dávno v mapách vyznačené fialově a očíslované.

Poměrně nerad zajíždím do štatlu, ale přes léto nemám šalinkartu, tak občas musím. Tuhle jsem jel s kolem vlakem z chalupy (máme ji asi 10 km od vlaku) a během cesty přibylo vedle mého kola druhé, zářící novotou. Když si ho jeho majitel bral, podíval se na moje 25 let staré kolo a pravil: „Doufám, že jsem vám ho neodřel!“

Radka, ekonomické oddělení

V blízkosti je příjemná projížďka třeba údolím Bobravy.

1. Bylo to zase příjemné propojení lidí z různých pracovišť jinak než pracovně.
2. Po Brně moc tipy na vyjížďku nemám, cyklostezky jsou přeplněné nejen cyklisty, ale i lidí na in-linech a chodci. V blízkosti je ale příjemná projížďka třeba údolím Bobravy, kde se za Olympií odpojí cyklostezka podél Svratky na tu klidnější část právě do Přírodního parku Bobrava.

---

Autoři textu: Kristýna Kolibová a respondenti – zaměstnanci SVČ Lužánky

Fotografie: Archiv SVČ Lužánky