Kraslice a barevná vajíčka patří neodmyslitelně k velikonočním svátkům. Vosková batika, kraslice zdobená slámou nebo sítinou, vyškrabávaná, vyřezávaná či dokonce vrtaná, barvená v cibulových slupkách. Technik, jak takové velikonoční vajíčko zkrášlit, je opravdu hodně. Co třeba takové kraslice drátované? Bude vám stačit jen drátek, vajíčko a trocha trpělivosti.
Když se řeknou Velikonoce, většina z nás si představí hlavně kraslice a mrskačku. Co ale o tradiční pomlázce víte? A umíte si ji uplést? Zvládnou to i malí kluci a z vlastního výrobku budete mít větší radost. Hurá do toho a půl je hotovo! Ať jsou maminky, babičky, sestřičky a jiné dámy u vás doma v pondělí řádně omlazené. Názorně vám postup předvede Milan Mikin Apel ve videu z pořadu Život na třetí z České televize.
Máte chuť na něco dobrého? Rádi mlsáte, ale chcete si udržet figuru do plavek? Zkuste staročeskou pochoutku z naklíčeného hrachu, takzvanou pučálku. Když dnes dáte hrách naklíčit, na sváteční Velikonoční neděli už můžete zobat. Zatímco klíčení hrachu trvá dny, samotná příprava pučálky nebo pálence je za pár minut hotová. Vyzkoušejte jednoduchý recept od Kristýny Knotové a Zdeňky Sitarčíkové z lužáneckého pracoviště Linka.
Mladé kopřivy nebo medvědí česnek jsme zvyklí používat v kuchyni poměrně často, ale víte, že výborně chutná také bršlice kozí noha nebo popenec? Tyto rostlinky, které jsou pro zahrádkáře plevelem, mají opravdu skvělé aroma a také spoustu vitamínů a minerálních látek. Špenát na zelený čtvrtek můžete vyšperkovat také mladými lístky smetánky lékařské nebo řebříčku. A jak na to?
Chcete si upéct na Velikonoce něco tradičního? Pokud umíte vánočku, zvládnete i jidáše z kynutého těsta, který se peče na Zelený čtvrtek. Spletené prameny těsta připomínají smyčku provazu nebo hada obtočeného kolem stromu, jsou totiž symbolem Jidášovy zrady, ale také příchodu jara a nového života. A když tuhle pochoutku potřete medem, budete celý rok zdraví. Recept si pro vás připravila Zdeňka Sitarčíková z lužáneckého pracoviště Linka. Tak dobrou chuť a hodně zdraví!
Dříve se zavěšovaly ke stropnímu trámu a zdobily světnice. Kraslice zdobené jezerní sítinou, lidově také šáším, se začaly objevovat až v 19. století a tato technika není příliš rozšířená. Vyskytuje se jen v krajích, kde jsou vlhké louky, pastviny, luční bažiny, mokřiny a potůčky. Právě tam totiž najdete takzvanou sítinu. Proč je zdobení ze sítiny nejvhodnější na přelomu zimy a jara? A jaký je postup? Podrobný návod pro vás připravila Kristýna Knotová z lužáneckého pracoviště Linka.