rozhovor

Bylo, nebylo. Po roce plném zvratů a změn kvůli vládním opatřením, zrodil se vymazlený lužánecký e-shop. Opět se potvrzuje, že všechno zlé je pro něco dobré! Na začátku balíčkové mánie bylo tvoření z Rukodělného ateliéru od Anny Potůčkové, Jany Dráždilové Schmidové a Zuzany Schmidtové, které chtěly už v říjnu 2020 dopřát svým klientkám kroužek u nich doma. A výsledek? Na podzim přes dvě stě balíčků, které byly jen pro konkrétní svěřenkyně z kroužků. Od nového roku pak nabídly deset typů balíčků veřejně přes e-shop, připravily přes pět set kusů a většina z nich je prodaná. Děvčata z ateliéru jsou jednoduše přebornice. A je vidět, že se jejich pečlivost a neutuchající zapálení zúročilo.

Uplynulý školní rok byl specifický i pro kroužky a běžný provoz Lužánek. V době nejpřísnějších vládních restrikcí byla světlá chvilka období, kdy se napříč pracovišti hlídaly děti především Integrovaného záchranného systému. Zapojili se jak pedagogové, tak i externisti. Například Adéla Jašková z pracoviště Lány. „Áďa je vysokoškolačka, která u nás vede kroužky, pomáhá s tábory a také s hlídáním dětí. Je to holka do nepohody,“ zhodnotila Adélu vedoucí Lánů Lucie Stará. Nejčastěji pracuje s nejmenšími dětmi v Macešce, ale časem by chtěla vést víc kroužků. Kde bere inspiraci na aktivity s dětmi a co ji přivedlo do Lužánek? Dozvíte se z rozhovoru.

V největším volnočasovém středisku v Česku pracuje kolem tisícovky lidí. Z toho necelých devět stovek tvoří externisti a externistky. Často mladí lidé, studenti a studentky, které naplňuje trávit čas s dětmi. Rozvíjet je v různých volnočasových aktivitách a zároveň tak posouvat i sami sebe. Nedílnou součástí lužáneckých pracovišť Lata, Legato a Linka je i  pětadvacetiletá Jitka Řehořová. Čtvrtým rokem vede polytechnické kroužky, které se staly námětem pro její bakalářskou a diplomovou práci. Jak propojila teorii s praxí a proč má ráda Lužánky? Dozvíte se z rozhovoru.