Rozhovory

#3 Od těšení na miminko, přes péči o nejmenší děti až po cvičení se školáky
/

#3 Od těšení na miminko, přes péči o nejmenší děti až po cvičení se školáky

S mikrofonem jsme se ve třetím díle přesunuli do lužáneckého pracoviště Lata v Žabovřeskách za pedagožkou volného času a laktační poradkyní Lucií Nečasovou. Povídali jsme si o tom, jak se mohou rodiče připravit na svou novou roli při čekání na miminko, proč jsou děti v Česku málo kojené a jak u dětí podpořit lásku k pohybu? Dozvíte se v dalším rozhovoru.

Rozhovor: Sebeobrana Kajukenbo je o etice, bojových technikách i vnímání bolesti, popsal trenér Marian Němec
/

Rozhovor: Sebeobrana Kajukenbo je o etice, bojových technikách i vnímání bolesti, popsal trenér Marian Němec

Jak poznáte na první pohled karatistu od bojovníka sebeobrany Kajukenbo? V karate se nosí bílé kimono, v Kajukenbo černé. V čem dál je specifický mix několika bojových umění, který vznikl na Havaji po 2. světové válce a který navštěvují děti z kroužku v lužáneckých pracovištích Louka a Lesná? Jak oslavili nevídaný úspěch na Mistrovství světa? A měla by být sebeobrana součástí školních osnov v tělocviku? Přečtěte si zajímavostmi nabitý rozhovor s trenérem Marianem Němcem, kterého k této disciplíně přivedly akční filmy a touha umět se bránit.

#2 Jak podpořit kreativitu a zbavit se strachu z chyby? Zkuste umělou inteligenci
/

#2 Jak podpořit kreativitu a zbavit se strachu z chyby? Zkuste umělou inteligenci

Pedagožka volného času Bára Karpíšková z lužáneckého pracoviště Liška, která se mimo jiné věnuje vzdělávání prostřednictvím iniciativy AI dětem, v dalším díle podcastu poradí, jak s umělou inteligencí začít a v čem nám může pomoct. Také se dozvíte téměř hollywoodský příběh, jak s dětmi z kroužku zvítězila na AI filmovém festivalu mezi profesionálními filmaři. A zavede vás i do jeskyní, které rozhodně nejsou králík, protože nikam neutečou, a kde jsou děti mnohem samostatnější, opatrnější a přebírají za sebe odpovědnost.

Rozhovor: Na Lužánkách oceňuji, že dává možnosti najít každému svou cestu

Rozhovor: Na Lužánkách oceňuji, že dává možnosti najít každému svou cestu

Všechny cesty vedou do Lužánek. Důkazem je příběh Matouše Vojáčka, který působí na Legatu jako externista. Jeho táta Roman Vojáček vedl od roku 1993 na Lesné oddělení integrace, kde se věnoval sportovním aktivitám pro vozíčkáře. „Byl v tom dost dobrý, jeho klienti se dostali i na paralympiádu v Atlantě před dvaceti lety. Česká televize o něm natočila dokument,” zmínil Tomáš Mohapl Doležal, který s Vojáčkem starším byl spolužák na vysoké škole. Říkáte si, jasná cesta, jak se dostal Matouš do Lužánek a k Tomášovi, se kterým spolupracuje na kroužku Hurá za keškami? Omyl. Matouše do Lužánek přivedla v podstatě náhoda, díky které je tu pátým rokem.  

Rozhovor: Děti pasovaly dobrovolníka Thomase z Francie na Čecha

Rozhovor: Děti pasovaly dobrovolníka Thomase z Francie na Čecha

Všechny ohromil svou češtinou, svým milým přístupem k dospělým i dětem, až se z dobrovolníka stal lužáneckým zaměstnancem. Pětadvacetiletý Thomas Joseph Chagneux z Francie přijel do Brna nejprve na rok přes Evropský sbor solidarity. Po roce  doma se vrátil a působil v Lužánkách dva roky jako koordinátor dobrovolníků. Práce s dětmi ho oslovila natolik, že se chce v rodné zemi dál věnovat právě jim. Co si myslí o češtině, v čem je podle něj francouzština těžší jazyk a proč si tak zamiloval Brno i Lužánky? Dozvíte se v rozhovoru.