Domů Rozhovory Zpovědník: Bodrý dredař z hor

Zpovědník: Bodrý dredař z hor

6.4.2017
„Víš, na co používali sibiřští šamani muchomůrky? Dávali je žrát sobům a potom pili jejich moč. Sobí ledviny odfiltrovaly z hub jedy, ale halucinogenní látky tam zůstaly. A tak se pitím sobí moči uváděli do rauše.“ S Radimem Kubíkem není nudných konverzací. Aby taky ne – žije intenzivně a rozmanitě. Pracuje na lužáneckém oddělení přírodovědy, kde ve volnějších chvílích operuje hroznýše a spřádá plány na chilli workshopy. Taky má malý úvazek jako sociální pedagog v Bílovicích. Relaxuje při žonglování a poslechu balkánské dechovky. A ať dělá cokoli, pořád se u toho směje. Asi proto, že dal na radu svojí mámy, jak naložit se životem…

Kdyby ses měl krátce popsat někomu, kdo tě nezná, která tři slova by tě charakterizovala nejlépe? 

Někde jsem o sobě mluvil jako o bodrém chlapci z kopců, to se mi docela líbilo :)

Když se zamyslíš nad svým dětstvím, co ti vyvstane na mysli jako první?

Domov, Vysočina, výlety po těch našich kopečcích, skalkách, trajdání po lese, koupačky v rybníku, pálení ohýnků, propršená léta, barevný podzim, všudypřítomný vítr a skutečné zimy s haldami sněhu a mrazem, že praští.

Jaký je podle tebe rozdíl mezi dospělým a dítětem?

Malé dítě, to je pro mne čistá bytost, taková tabula rasa. Je hravé, nezkažené a spontánní, raduje se z maličkostí, jedná upřímně a bez přetvářky. Jak člověk dospívá, tak o řadu těchto dětských kvalit přichází a málokdo si je dokáže uchovat.

 Je ve tvém životě někdo, o kom bys mohl říct, že je tvým životním učitelem?

Neřekl bych, že mám jednoho životního učitele. Mám ale to štěstí, že jsem v průběhu let potkal řadu lidí, kteří vynikali ve svých oborech a od kterých jsem měl možnost se přiučit – ať už to byla tvorba zahrad, veterinární péče, barmanství, práce s uživateli návykových látek, nejrůznější pedagogická činnost nebo třeba konstrukce hydraulických lisů.

Kdybys měl na závěr dát dítěti na cestu životem jednu radu, která by to byla?

Tu, kterou mi dala moje maminka, ta mi vždy říkala, abych dělal hlavně ty věci, které mi budou dělat radost a díky kterým budu v životě šťastný.


Text a fotografie: Karolína Svobodová

Mohlo by vás také zajímat