Domů Novinky Atraktivní workshopy i diskuze v angličtině nabídly Lužánky v rámci Jednoho světa

Atraktivní workshopy i diskuze v angličtině nabídly Lužánky v rámci Jednoho světa

21.3.2017
Největší světový festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět míří za týden do Brna. Tady se na jeho fungování významně podílí i tři lužánecká pracoviště. Diskuze či workshopy spojené s promítáním lákají školy z různých částí města i okolí na Lidickou, Labyrint a do Legata. V minulosti si v Lužánkách žáci vyzkoušeli například tvorbu šatů z recyklovaných textilií.

33 měst, 121 dokumentů, 19. ročník. Festival, který pořádá Člověk v tísni, začínal hlavně s obsahem týkajícím se rozvojových zemí, dnes ale čím dál tím větší roli hrají i společenská témata a otázky životního stylu v rozvinutých státech. V Brně na něj zájemci mohou zamířit od 27. března do 4. dubna.

Kromě večerního veřejného promítání nabízí festival i dopolední projekce pro školy. Ty mohou buď zamířit do kin, nebo si samotný zážitek ještě zpestřit a vydat se do Lužánek. Jednotlivá pracoviště totiž pro děti už několik let chystají zajímavý program. „Přestože zde není takový komfort jako večer v kině, je dobře, že můžeme vést komorní debatu. Především chci z dětí dostat, jaké to na nich zanechalo dojmy,“ uvádí organizátorka promítání na Lidické Alena Vlhová. Letos se tam akce bude konat jubilejním desátým rokem. Oproti projekci ve velkém kině mají děti větší šanci ptát se a diskutovat, jelikož jich není tak velký počet. „Míst máme padesát, ale ideální je, když žáků přichází kolem třiceti, čtyřiceti, aby byl větší prostor k diskuzi,“ říká.

Po každém promítání pro školy následuje na rozdíl od projekcí pro veřejnost debata. „Děti se hodně doptávají a často kladou, řekla bych chytré až agresivní dotazy. Není radno je podceňovat,“ komentuje koordinátorka festivalu v Brně Kateřina Petrášová, která loni několik debat moderovala. Minulý rok jí obzvlášť silná přišla diskuze žáků střední automobilové školy se syrským uprchlíkem. „Ti kluci tam došli s jasným názorem a odcházeli úplně vynervovaní a s viditelně rozporuplnými pocity, bylo vidět, nakolik to s některými otřáslo,“ vypráví Petrášová.

Třebaže diskuze pro školy se obecně považují za užitečné a společensky prospěšné, objevují se i kritické hlasy. Ty označují program pro školy za skrytou výchovu k levicové ideologii. „My ale školám nic nevnucujeme, z naší strany je to jen o nabídce, konečné rozhodnutí závisí na ředitelích,“ argumentuje koordinátorka. Navíc se podle ní festival snaží spíše o informační vyvažování, protože z médií pronikají do společnosti často zkreslené představy a údaje. Organizátoři festivalu žákům umožňují, aby o tématech přemýšleli ne skrze zprostředkující média, ale řešili je s lidmi, kterých se bezprostředně týkají. „Jestli je o školní projekce zájem? Letos máme přihlášených 6500 žáků, tak snad to jako odpověď stačí,“ uzavírá Petrášová.

p1ae55968pi9t1tvb1c6etgj1dsh7

V uplynulých letech zvali organizátoři na Lidickou pestrou skupinu inspirativních osobností, nebylo vždy ale snadné pro tak malý počet diváků někoho atraktivního sehnat. Proto se letos pořadatelé rozhodli pouze pro diskuze bez hostů. „Po projekci s dětmi probíráme třeba to, zda je hlavní postava zaujala a jestli by se s ní rádi kamarádili,“ upřesňuje Vlhová. Výhodou pro děti je, že lužánecké prostředí mnozí z nich znají z pravidelného chození do kroužků, proto se mohou cítit jako doma.

Za uplynulé ročníky pozvání na Lidickou i přes malý počet diskutujících v publiku přijali zajímaví hosté. Diváci se setkali například s pamětníky, kteří zažili koncentrační tábory či s kontroverzní hlavní postavou filmu René, na jehož návštěvu museli být recepční upozorněni, aby jej vůbec pustili dovnitř. Protagonista dokumentu Heleny Třeštíkové z roku 2008 se dvacet let pohyboval na hraně zákona. Kamera natočila jeho střídavé pobyty ve vězení a na svobodě.

Workshopy doslova šité na míru

Kantoři si zpravidla sami vybírají, jaký film jejich žáci uvidí a o čem budou diskutovat. Pokud se ve třídě vyskytuje aktuální problém či do školy chodí žák s autismem nebo jiným omezením, zažádají vyučující, aby se o daném tématu hovořilo více.

To potvrzuje i Tomáš Gruna, který organizuje také už deset let na Labyrintu po projekcích workshopy. „Stává se nám, že chce paní učitelka vypíchnout určité téma, které je buď konfliktní v konkrétní třídě, nebo společensky závažné,“ vysvětluje. „Za tu dobu jsme připravili různé druhy aktivit, od dělení sportů na čistě ženské a mužské, až po sehrání scénky, kdy jsou děti postaveny do řešení určitých problémů,“ uvádí.

A kolega Tomáš Doležal jej doplňuje: „Jelikož jsme studio dramatické výchovy, tak využíváme metody a techniky, které právě tato výchova používá – obecně známé živé obrazy nebo dramatickou hru. Například loni byl jeden estonský dokument o vytváření oděvů z recyklovaných textilií, tak jsme dali návštěvníkům možnost takové módní přehlídky, kdy si zkusili vytvořit vlastní model.“

Samotný workshop trvá pětačtyřicet minut, ale i za tak krátkou dobu se stihnou organizátoři setkat s řadou neočekávaných reakcí. V minulosti měli například žáci psát vzkazy uprchlíkům, kteří čekají na hranicích. „Získali jsme stovky vzkazů, kde z některých až mrazilo, byly velmi xenofobní a samotné vyučující to dost překvapilo,“ uvádí Doležal. „Snažíme se, aby děti projevily svůj názor. Neříkáme, co je a není správné,“ uzavírá Gruna.

p1ae55968pbjoij91gek1l3lte4dLužáneckým nováčkem je na festivalu pracoviště Legato. „Jeden svět v sobě nese velkou myšlenku a umožňuje mladým lidem trošku nahlédnout na společenské problémy, o kterých se hodně mluví, ale patrně se dost nedělá,“ říká o festivalu organizátor workshopů a diskuzí Miroslav Obrátil. Pracoviště nabízí dokonce pro bilinguální a jazykové školy poprojekční program v angličtině.

Legato se pří té příležitosti rozhodlo spojit tři filmové akce (Jeden svět, Antioskar a Zlaté slunce) do jedné. „V rámci akce zvané Springfilms jsme spojili více samostatných filmových událostí, které probíhaly i v minulých letech. Každá je trošku odlišná a možná i pro trochu jinou cílovou skupinu. Napadlo nás, že by bylo dobře, kdyby se o sobě všichni navzájem mohli dozvědět,“ doplňuje Obrátil. Celý březen tak bude na pracovišti jedním velkým filmovým svátkem.


Text: Barbora Sittová

Foto: Archiv Jeden Svět na školách

Mohlo by vás také zajímat